Školy potřebují psychology, nejsou na ně ale peníze. Ministerstvo to chce do čtyř let změnit
Řeší šarvátky mezi žáky, potíže učitelů nebo komunikaci s rodiči. Školních psychologů je ale málo. A přitom jsou hlavně v době covidu podle ředitelů škol potřeba mnohem víc. Ministerstvo školství má plán, jak v následujících čtyřech letech školní psychology přilákat.
Čtvrťáci na Základní škole T. G. Masaryka na Praze 7 slaví Halloween. Všichni na sobě mají strašidelné masky.
„Každej z vás teď zapátrá v našem kouzelném pytlíčku a něco si vybere, jo?“ Jan Dobeš působí jako školní psycholog na půl úvazku. Jako většina jeho kolegů je placený z evropského projektu Šablony, který trvá rok až dva. Aby uživil rodinu, pracuje zároveň jako rodinný terapeut.
„Teď je to ekonomicky trošku rizikové. Prostě se živíte ještě někde jinde,“ popisuje pro Radiožurnál.
Podle předsedy Asociace školní psychologie Jana Mareše školní psychologové v oboru dlouho nevydrží. „Zkušenější kolegyně a kolegové z této profese odcházejí, protože na ně nejsou peníze,“ upozorňuje.
Nedostatkové zboží
Přitom právě teď jsou podle ředitele pražské školy T. G. Masaryka Jana Rychtra školní psychologové potřeba víc než jindy. „Taková pozice na škole měla být dle mého už dávno vytvořena. Ti žáci teď skutečně neprožívají úplně lehké období a řeší komplikace, které naše generace nemusela,“ podotýká.
V některých krajích, například Libereckém, jsou školní psychologové vysloveně nedostatkovým zbožím.
Stovky prvňáků opakují nebo propadnou, letos jich může být víc. Na školách často chybí podpora
Číst článek
„Psychologové k nám vůbec nemíří. Pokud už se nějaký objeví, tak nemíří do školského systému, nemíří do poradenství, ale jde dělat třeba klinickou praxi nebo se dál specializuje,“ upozorňuje ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Liberec Jana Hlavová.
Dětí, které služby školního psychologa, ale i speciálního pedagoga potřebují, je přitom podle dat České školní inspekce rok od roku víc. Vnímá to i speciální pedagožka ze školy T. G. Masaryka Petra Bradáčová.
„V dnešní době máme ve třídách děti s odlišným mateřským jazykem, máme tam poruchy autistického spektra, poruchy chování, mnoho děti z nepodnětného prostředí, ale máme i děti nadané a pak samozřejmě i děti se speciálními vzdělávacími potřebami,“ vyjmenovává.
„Samozřejmě právě tito žáci ty služby školních psychologů a speciálních pedagogů velmi významně potřebují. Proto i Česká školní inspekce dlouhodobě upozorňuje na to, že je třeba to řešit systémově,“ doplňuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Vyhrazené peníze
Ministerstvo školství proto připravuje změnu. Od roku 2025 by na profese školního psychologa a speciálního pedagoga měly jít peníze ze státního rozpočtu, zhruba jeden a půl miliardy korun.
Nevyhovující bydlení negativně ovlivňuje školní docházku. V Česku tak žije až 50 tisíc dětí
Číst článek
„Fungovat to bude tak, že na to bude nárok. Tím hlavním parametrem na zřízení této pozice bude počet žáků školy,“ pokračuje ředitel odboru základního vzdělávání Michal Černý.
Větší školy by dostaly peníze na minimálně jeden celý úvazek. Jestli to budou školy nad 500, 400 nebo 150 žáků, zatím není jasné.
„Je to smíšená pozice. Škola si bude moci vybrat, jestli chce školního psychologa, nebo speciálního pedagoga, nebo na menší úvazky oba dva,“ přibližuje Andrys.
Menší školy by psychologa nebo speciálního pedagoga sdílely. V těchto případech by je zaměstnávala ne škola, ale psychologicko-pedagogická poradna. Pro ty by to ale znamenalo až stovky nových pracovníků. I další problémy.
Začít spolu? Je to pedagogika respektující žáka i rodiče jako partnery, vysvětluje učitelka
Číst článek
„Úskalím by mohlo být i to, že to bude zaměstnanec, který se bude pohybovat na jiném pracovišti. Bude působit na školách, ale bude zaměstnancem poradny. I z hlediska pracovně právního vztahu, z hlediska sledování pracovní doby, si myslím, že tohle může být problém,“ varuje ředitelka psychologicko-pedagogické poradny v Liberci Jana Hlavová.
V Česku teď působí zhruba tisíc školních psychologů a speciálních pedagogů, v budoucnu jich ale bude potřeba dvakrát tolik.
Ministerstvo školství věří, že pracovní smlouva na dobu neurčitou profesi zatraktivní a přitáhne k ní víc absolventů psychologie. Nový systém začne resort testovat od příštího září, z peněz operačního programu Jan Amos Komenský.