Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.

Chorvatsko je členem evropského bloku od roku 2013 a o zařazení mezi schengenské státy požádalo před třemi lety. Komise v minulosti zvláště s odkazem na migrační krizi po Záhřebu požadovala důslednější plnění přístupových kritérií, především ochranu hranice s Bosnou.

„Dnes můžeme konstatovat, že všechna kritéria byla splněna. Chorvatsko musí ale i nadále pokračovat v jejich dodržování, zvláště v práci na ochraně své vnější hranice,“ sdělil novinářům po úterním zasedání komise Avramopulos.

Schengen v současnosti sdružuje 22 zemí EU a Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Obyvatelé těchto států mohou v rámci schengenského prostoru cestovat - až na výjimečné situace - bez hraničních kontrol a jejich země spolupracují v otázkách vnitra a justice.

Slovinsko je proti

Chorvatsko bylo za migrační krize okolo roku 2015 jednou z tranzitních zemí na cestě do západní Evropy a Maďarsko kvůli tomu sáhlo k uzavření společné hranice. Příchod migrantů přes členitou, zhruba tisícikilometrovou chorvatskou hranici s Bosnou vyvolává v některých unijních státech obavu i dnes.

Přestože počty přistěhovalců mířících do Evropy takzvanou balkánskou cestou po podpisu dohody EU s Tureckem výrazně klesly, panují v souvislosti se zhoršenými vztahy evropských zemí s Ankarou obavy z opětovného zhoršení situace.

Proti zahrnutí Chorvatska do prostoru bez hraničních kontrol se v minulosti vyslovilo například sousední Slovinsko. Oba státy mají navíc nevyřešené hraniční spory, a proto se očekává, že vzhledem k potřebné jednomyslnosti zemí při schvalování nebude tento poslední krok pro Záhřeb zdaleka jednoduchý.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít