Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v letech 2020 a 2022 přesahoval 360 miliard korun.
„Rozpočty před covidem dosahovaly deficitu 28 až 30 miliard, teď je to skoro desetkrát více,“ říká v pořadu Jak to vidí... bývalý rektor Univerzity Karlovy, profesor a biochemik Tomáš Zima.
Sněmovna v uplynulém týdnu schválila vládní většinou důchodovou reformu. Z opozičních lavic zaznívá, že po volbách změny zruší. Ekonomové ale kroky chválí, současný systém je podle nich neudržitelný.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je pravděpodobné, že bez dopadu povodní by se podařilo dodržet letošní plánovaný schodek 252 miliard korun.
„Můžeme dojít ke krátkodobému růstu, ale bude to znamenat vyšší inflaci a do budoucna nižší růst HDP,“ varuje členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská v pořadu Interview Plus.
Schodek státního rozpočtu v únoru narostl o téměř 80 miliard korun. Únorová čísla podle ekonomky Heleny Horské ale nejsou o stavu státního rozpočtu doposud příliš vypovídající.
Ministr financí zdůraznil, že podle lednového výsledku nelze usuzovat na celoroční výsledek. „Výsledku hospodaření státního rozpočtu po skončení prvního měsíce nelze přisuzovat velkou váhu,“ řekl.
Do rozpočtu se přestal započítávat schodek Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 18 miliard korun a a státní kasa ještě neposlala dodavatelům energií zhruba 14 miliard korun na kompenzace.
Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek čtvrtý největší v historii Česka. Část státních výdajů pokryla tzv. windfall tax a daň z mimořádných zisků.
Tuzemské ministerstvo financí je podle Dvořáka příliš optimistické, když očekává už příští rok růst kolem dvou procent. Analýzy Oxford Economics předpovídají růst HDP za rok 2024 jen 0,8 procenta.
Ministerstvo financí oznámilo pokles schodku státního rozpočtu. Od srpna se snížil o 13,9 miliard. Schodek za tři čtvrtletí je zatím nejnižší od začátku pandemie covidu na jaře 2020.
Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému sice mohou změnit trend, do budoucna ale bude podle Národní rozpočtové rady třeba v konsolidaci pokračovat.
24:20
Praha||Tomáš Pancíř, fos|Ekonomika|dvacet minut radiožurnálu
„Opakuji, že problém naší země je strukturální schodek. Půjčujeme si na běžné výdaje, které vůbec nesouvisí se stavěním dálnic a zastavěním bezpečnější energetické infrastruktury,“ míní Hampl.
Národní rozpočtová rada také upozornila, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
„Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a podaří se nám dodržet plánovaný schodek,“ uvedl ministr financí Stanjura.
Největší obavy z negativních dopadů vnímají obecně mladší respondenti či lidé z nejmenších obcí. Z pohledu volebních preferencí souhlasí zejména ti, kteří volili SPD (87 %) a Andreje Babiše (81 %).
„Vláda nyní hospodaření za první polovinu roku vyhodnotí a rozhodne, zda bude nutné provést úspory,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na celý rok je plánovaný deficit 295 miliard korun.
„Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z EU, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ řekl Stanjura.
Ekonomové poukazují na to, že penzijní systém je neudržitelný. Vláda chce v květnu představit návrhy jeho reformních změn. Výdaje na důchody se za posledních 15 let zdvojnásobily.
Kabinet plánuje snížit počet sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) z nynějších tří, tedy 10, 15 a 21 procent jen na dvě. Vznikla by jedna nová ve výši 14 procent a druhá by zůstala na 21 procentech.
V příštím roce by se podle aktuálního odhadu mělo saldo veřejných financí zlepšit, stále ale zůstane negativní. Centrální banka očekává ve své tabulce schodek 2,8 procenta HDP.