„Schodek je i tak obrovsky vysoký a překročil stanovenou mez. Zvyšovat ho v době ekonomického růstu je neodpustitelné,“ hodnotí bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Schodek státního rozpočtu na letošní rok se k 19. prosinci podle ministryně financí Aleny Schillerové přiblížil 275 miliardám korun. Naplánovaný deficit však činí jen 241 miliard korun.
Alena Schillerová uvedla, že se při schůzkách s ministry snažila minimalizovat požadavky, například v resortech dopravy či práce a sociálních věcí ale peníze podle ní chybí.
Olomoučtí zastupitelé na svém letošním posledním zasedání schvalovali rozpočet na příští rok, schodek bude téměř půl miliardy korun. Vedení města také potvrdilo výměnu primátorů.
V případě nesouladu ohledně dotací na obnovitelné zdroje energie ministerstvo financí uvedlo, že potřebnou částku vláda dodala během roku z jiné rozpočtové kapitoly.
Návrh rozpočtu na rok 2026 počítá se schodkem 286 miliard korun. „Opozice vždycky bude rozpočet ostřelovat ze všech možných stran a koalice si ho bude chválit," míní ekonom Hindls v Jak to vidí...
Ministerstvo financí v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. „Náš stát má mnohem vyšší výdaje, než příjmy,“ myslí si pro Radiožurnál ekonom Janský.
„Dříve totiž docházelo k tomu, že první nástřel rozpočtu nevycházel z aktuální makroekonomické prognózy,“ dodává Miloš Nový z TOP 09. Patrik Nacher z ANO ale říká, že rozpočet není transparentní.
Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v letech 2020 a 2022 přesahoval 360 miliard korun.
„Rozpočty před covidem dosahovaly deficitu 28 až 30 miliard, teď je to skoro desetkrát více,“ říká v pořadu Jak to vidí... bývalý rektor Univerzity Karlovy, profesor a biochemik Tomáš Zima.
Sněmovna v uplynulém týdnu schválila vládní většinou důchodovou reformu. Z opozičních lavic zaznívá, že po volbách změny zruší. Ekonomové ale kroky chválí, současný systém je podle nich neudržitelný.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je pravděpodobné, že bez dopadu povodní by se podařilo dodržet letošní plánovaný schodek 252 miliard korun.
„Můžeme dojít ke krátkodobému růstu, ale bude to znamenat vyšší inflaci a do budoucna nižší růst HDP,“ varuje členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská v pořadu Interview Plus.
Schodek státního rozpočtu v únoru narostl o téměř 80 miliard korun. Únorová čísla podle ekonomky Heleny Horské ale nejsou o stavu státního rozpočtu doposud příliš vypovídající.
Ministr financí zdůraznil, že podle lednového výsledku nelze usuzovat na celoroční výsledek. „Výsledku hospodaření státního rozpočtu po skončení prvního měsíce nelze přisuzovat velkou váhu,“ řekl.
Do rozpočtu se přestal započítávat schodek Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 18 miliard korun a a státní kasa ještě neposlala dodavatelům energií zhruba 14 miliard korun na kompenzace.
Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek čtvrtý největší v historii Česka. Část státních výdajů pokryla tzv. windfall tax a daň z mimořádných zisků.
Tuzemské ministerstvo financí je podle Dvořáka příliš optimistické, když očekává už příští rok růst kolem dvou procent. Analýzy Oxford Economics předpovídají růst HDP za rok 2024 jen 0,8 procenta.
Ministerstvo financí oznámilo pokles schodku státního rozpočtu. Od srpna se snížil o 13,9 miliard. Schodek za tři čtvrtletí je zatím nejnižší od začátku pandemie covidu na jaře 2020.
Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému sice mohou změnit trend, do budoucna ale bude podle Národní rozpočtové rady třeba v konsolidaci pokračovat.
„Opakuji, že problém naší země je strukturální schodek. Půjčujeme si na běžné výdaje, které vůbec nesouvisí se stavěním dálnic a zastavěním bezpečnější energetické infrastruktury,“ míní Hampl.
Národní rozpočtová rada také upozornila, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).