Schodek rozpočtu loni dosáhl 288,5 miliardy korun, pomohla windfall tax i daň z nadměrných příjmů
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Návrh státního rozpočtu na loňský rok předpokládal deficit 295 miliard korun. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek čtvrtý největší v historii Česka. Část státních výdajů pokryla tzv. windfall tax a daň z mimořádných zisků – stát na ní vybral 60 miliard.
Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 360,4 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v roce 2020 pak 367,4 miliardy korun. Předtím nikdy nepřekročil dvousetmiliardovou hranici.
Letošní hospodaření je tedy lepší, než se očekávalo. Zatímco vláda předpokládala schodek 295 miliard korun, výsledek je ještě o 6,5 miliardy lepší. Na letošní rok Sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 252 miliard korun. Střednědobé plány počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.
Pomohla windfall tax?
Ke zmenšení schodku rozpočtu pomohly i příjmy v podobě mimořádných opatření vlády, zavedených kvůli vysokým cenám energií. Daň z neočekávaných zisků, takzvaná windfall tax, vynesla státu zhruba 39 miliard korun, 18,5 miliardy korun pak šlo do státního rozpočtu z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Informovalo o tom ministerstvo financí.
Zlepšený odhad. Letošní výnos z windfall tax a odvodu bude 64,5 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí
Číst článek
Resort původně očekával inkaso z obou opatření v celkové výši 100 miliard korun, v srpnové predikci ale odhad příjmů snížilo na 64,5 miliardy korun s ohledem na vývoj cen energií.
Windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank výrazného zvýšení úrokových sazeb. Producenti energie navíc platí odvod z příjmů za dražší elektřinu než vládou stanovené prahy podle jednotlivých zdrojů energie.
Dominantně se na příjmech z windfall tax podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun. Firmy ve zpracovatelském průmyslu zaplatily 2,7 miliardy korun, těžební společnosti jednu miliardu korun a banky 700 milionů korun.
Výnos z mimořádných opatření sloužil k pokrytí nákladů spojených s cenovými stropy, které vláda loni stanovila pro ceny elektřiny a plynu s ohledem na jejich razantní růst. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tyto výdaje dosáhly 76,1 miliardy korun, saldo mimořádných příjmů a výdajů tedy skončilo v deficitu 18,2 miliardy korun.
Stanjura také doplnil, že v letošním roce bude stát v souvislosti s loňskými opatřeními na kompenzaci vysokých cen doplácet ještě dalších 14 miliard korun.
I v této souvislosti zatím nechtěl mluvit o tom, zda se zkrátí platnost windfall tax, která má platit ještě v letošním a příštím roce. Po vyhodnocení dopadu všech opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu na přelomu března a dubna chce ve vládě debatovat o budoucnosti daně. Vyloučil ale, že by platila i po roce 2025.
