Deficit státního rozpočtu na rok 2023 bude o 80 miliard korun nižší, než schodek na letošek. Během hlasování poslanci schválili přidání více než 1,1 miliardy na platy asistentů pedagogů.
„Saldo bude mírně schodkové, nicméně bude pokryto z přebytků na běžných účtech zdravotní pojišťovny,“ uvedl k plánu na příští rok předseda správní rady, poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL).
„Jestli se mi to podaří, nevím,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) o prosazení kroků, díky nimž by měl klesnout v roce 2024 strukturální schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun.
U daně z přidané hodnoty by hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek ocenil zásadní změnu, a to takovou, že by existovala pouze jedna sazba DPH.
Premiér Petr Fiala řekl, že zvýšení schodku pokládá za opodstatněné. Růst schodku reaguje na válečný konflikt na Ukrajině i zvyšující se životní náklady obyvatelstva.
Návrh rozpočtu na rok 2023 předpokládá schodek 295 miliard korun. Přiblížil by se ke 400 miliardám, kdyby se do rozpočtu nezanesly mimořádné příjmy z emisních povolenek a z dividend státních firem.
Příjmové straně podle ministerstva financí pomohly vyšší daňové výnosy. Výdaje naopak prohloubily mimo jiné mimořádné valorizace důchodů nebo příspěvek na úhradu nákladů domácností za energie.
Vláda navrhla změny v rozpočtu hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině i kvůli vysokému růstu cen, hlavně energií. Poslanci strávili nad prvním čtením novely asi 7,5 hodiny.
„Ten deficit se přibližně takto pohybuje, ale mohou tam být ještě nějaké změny. Některá jednání ještě probíhají,“ řekl k deficitu ministr vnitra a první vicepremiér Vít Rakušan (STAN).
Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy korun. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.
Bude nutné zvýšit schodek státního rozpočtu o osm miliard, píše deník E15. A lékárny by ve vybraných případech mohly znovu začít s dovozem léků, informuje Mf Dnes. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
„Ceny rostou a vláda ani nehne prstem, aby lidem pomohla.“ Takové obvinění získává stále větší ohlas. Vláda ho ovšem musí odmítnout, protože sociální kompetence je dnes tím, co vyhrává volby.
Celkové příjmy rozpočtu by měly být 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Úspory na užších provozních výdajích, tedy na energiích, nájmech nebo nákupech služeb, činí 13 miliard korun.
Letos by měl systém hospodařit se schodkem 9,5 miliardy korun. Příjmy vzrostou o 6,3 procenta na 431,2 miliardy korun a výdaje o 4,6 procenta na 440,7 miliardy korun.
Do očí bijící záhada programového prohlášení vlády Petra Fialy spočívá v tom, že se nijak nezabývá obrovským rozdílem mezi potřebnými výdaji a nejistými příjmy.
Při konečné bilanci rozpočtu za minulý rok těžko z mysli odehnat jeden zneklidňující obraz. Je to představa sedláka ve sváteční košili, který v hospodě slaví a platí za všechny sousedy.
Ministerstvo financí zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního listopadu 478,2 miliardy korun.
Státní dluh letos ke konci září stoupl o 284,2 miliardy korun na 2,334 bilionu korun. Ve třetím čtvrtletí pak dluh klesl o 82 miliard korun. Na každého Čecha tak připadá dluh asi 218 000.
Nejdříve souhlasila ČSSD, pak kapitulovalo hnutí ANO. Příští týden se dohodnou platy pro státní zaměstnance vyšší nejméně o další tři procenta. Před volbami není jiná možnost.
Po letních jednáních Aleny Schillerové s ostatními členy kabinetu se ukázalo, že takřka ve všech kapitolách se plánují vyšší výdaje než v rozpočtu letošním.
„Nepříznivě zapůsobilo i prohloubení deficitu bilance se základními kovy, chemickými látkami a přípravky,“ uvedla Miluše Kavěnová z odboru statistiky zahraničního obchodu Českého statistického úřadu.
Příjmy ministerstvo financí v novém návrhu zvýšilo proti červnové verzi o 57,6 miliardy na 1543,3 miliardy korun a výdaje o 44,2 miliardy korun na 1919,9 miliardy korun.
Vláda prosazuje opatření s dalším výrazným navýšením výdajů, a to minimálně o 30 miliard ročně. Ekonomové před prohlubováním schodku varují. Poukazují na neudržitelnost penzí do budoucna.
Ekonomové předpokládají, že ve druhé polovině roku bude prohlubování schodku tradičně pomalejší. A to i z důvodu, že záchranné balíčky pro podniky zasažené koronakrizí postupně končí.