Deficit důchodového systému byl v pololetí nižší než loni. I přes opatření byly příjmy z odvodů nejvyšší
Důchodový systém skončil v letošním prvním pololetí v deficitu téměř devět miliard korun. Je to ale lepší výsledek než za stejnou dobu loni či v letech po minulé krizi. I přes nařízená protiepidemická omezení byly letos příjmy z odvodů dosud nejvyšší.
Zatím nejvyšší byly ale také výdaje na penze. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.
Vláda teď prosazuje opatření s dalším výrazným navýšením výdajů, a to minimálně o 30 miliard ročně. Ekonomové před prohlubováním schodku varují. Poukazují na neudržitelnost penzí do budoucna.
V prvním pololetí se na důchodech vyplatilo 270,82 miliardy korun. Je to o 14,3 miliardy víc než za stejnou dobu loni. Na pojistném se vybralo 261,84 miliardy, tedy proti loňsku zhruba o 19,2 miliardy víc.
Komentátor Holub: Je to prapodivná situace, vláda rekordně navyšuje důchody ve chvíli mimořádných schodků
Číst článek
Česko bylo přitom od začátku roku do 11. dubna v nouzovém stavu, kdy byla zavřená většina služeb, obchodů a dalších provozů. Tisíce lidí skončily v karanténě či izolaci. Řada rodičů zůstala s dětmi doma kvůli zavřeným školkám a školám. Průmysl ale výrobu nepřerušil.
Schodek se letos prohluboval do konce dubna. Tehdy se dostal na 10,71 miliardy.
V květnu po rozvolnění proticovidových opatření se snížil na 7,59 miliardy, v červnu pak ale zas vzrostl na 8,97 miliardy. Loni za prvních šest měsíců dosahoval 13,86 miliardy korun. V letech 2018 a 2019 byl systém díky dobré ekonomické kondici země v přebytku. V roce 2013 činil 23,87 miliardy, každý další rok se pak snižoval. V roce 2017 v prvním pololetí zůstal na 10,18 miliardy korun.
Neudržitelnost důchodů
Experti poukazují na to, že český systém penzí je silně závislý na hospodářském cyklu. Z červených čísel se roční hospodaření za poslední desetiletí dostalo jen na vrcholu konjunktury. Výdaje se zvedají rychleji než příjmy, a to kvůli stárnutí společnosti, vyšším novým penzím, valorizacím, ale i kvůli přidávání nad zákonná pravidla a novým návrhům.
Národní rozpočtová rada, řada dalších ekonomů i někteří politici upozorňují na to, že bez reformních změn nejsou důchody udržitelné pro budoucí seniory. Vyzývají k dodržování valorizačního vzorce.
Sněmovna dala šanci návrhu o dodatečném zvyšování důchodů. Podle opozice to jsou líbivé kroky
Číst článek
Kabinet od ledna plánuje znovu přidat všem příjemcům penzí nad zákonnou valorizaci, a to 300 korun. Příští rok to má stát asi 10,6 miliardy korun navíc, každý další rok se suma bude zvedat. Podle dalšího návrhu by se pak od roku 2023 k penzi připočítalo 500 korun za vychované dítě. Potřeba by na to bylo v prvním roce asi 19 miliard, každý další rok pak víc.
Od přespříštího roku by tedy bylo nutné zajistit ročně na tyto dva záměry přes 30 miliard korun. Pro návrh zákona, který ale finanční pokrytí neřeší, byly ve sněmovně vládní ANO a ČSSD a opoziční SPD, KSČM, lidovci a jedna poslankyně Trikolóry. Normu projedná Senát.
Samostatný důchodový účet v Česku neexistuje. Příjmy a výdaje jsou v rozpočtech jednotlivých ministerstev. Nejvíc penzí a největší sumu má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která spadá pod ministerstvo práce.
Své systémy mají pak resorty vnitra, obrany či spravedlnosti. Částka na starobní, invalidní a pozůstalostí penze představuje teď asi 30 procent výdajů státu.
