Pohřební mohyla s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa.
Rusko tento týden několikrát raketami zaútočilo na druhé největší ukrajinské město Charkov. Zvýšená intenzita útoků má zřejmě souvislost s ruskou pozemní ofenzivou na severu Charkovské oblasti.
„Ti drobečkové jsou poměrně dost hluční. A tady v těch dvou panelácích si poslední dobou asi užili. Začnou kolem půl deváté večer a končí někdy v pět ráno,“ potvrzuje fotograf Tomáš Čmuchálek.
Červenofigurový styl starověké řecké keramiky je charakteristický malbou červenou minerální barvou na černém podkladě. Vznikl zřejmě v Aténách koncem 6. století před naším letopočtem.
Radnice proto zvažují provoz pošt v režimu Partner Plus, hrazeném z obecních kas. Pošta zveřejnila v březnu seznam 300 poboček, které zruší k polovině roku z úsporných důvodů. Celkem má 3200 poboček.
„Historické jádro města a staré dělnické kolonie začínají být velmi jiné, je to tam takové rodinné bydlení. Na sídlištích jsou obyvatelé sociálně slabší, je tam hodně drog a podobně,“ říká geolog.
Na zvěř si stěžují obyvatelé v jablonecké Horní Proseči. Proto začal tříměsíční intenzivní odlov v okolních lesích, zákaz vstupu tam myslivci vyhlásili od 18. do 6. hodiny, tedy od soumraku do rána.
„Zkoumají se lidské aktivity, které po sobě zanechaly jen nepatrné stopy, a je občas oříšek interpretovat, co to všechno je, když máte pár střípků. Někdy to bývá složité,“ vysvětluje archeolog.
„Děti v sobě ještě nemají tak moc zarytou negativní zkušenost s okolím. Ještě tolikrát neprožily rasistické situace, i když se s rasismem setkávají ve škole ze strany učitelů,“ říká Bára Bažantová.
Tančící dům vznikl v polovině 90. let minulého století a stal se jedním ze symbolů Prahy. Podle Miluniće reflektoval vývoj společnosti během sametové revoluce a představoval dvě části celku v dialogu.
Na základní škole Za Chlumem v Ústeckém kraji působí od začátku května tři pracovníci bezpečnostní služby Securitas. Město tají okolnosti jejich povolání.
Ve věku 78 let zemřel architekt Jan Kerel, jeden z představitelů architektonické scény přelomu tisíciletí, potvrdila Tereza Zemanová, mluvčí České komory architektů. U jejího zrodu Kerel také stál.
Pražané nyní platí za svoz odpadu podle velikosti nádoby a četnosti svozu. Tento systém už není v důsledku novely odpadového zákona možný a město musí do konce roku schválit nový.
„Na sídlišti jsme zlikvidovali pět přechodů pro chodce v reakci na nesmyslné předpisy, které dávají chodcům přednost před vozidly,“ ohlásil starosta Michal Skrzydlo.
Jde o sídliště, která stářím sahají až do doby více než 4000 let před Kristem. Na místě objevili i několik unikátních předmětů, které podrobné bádání teprve čeká.
Jedno zvíře splašilo a dalo se na útěk městem. Zamířilo k Obchodnímu centru Futurum, poté ke kruhovému objezdu na začátku Brněnské třídy a dál ke křižovatce Mileta.
Častými požáry se zabývají i kriminalisté, říká mostecká policejní mluvčí Ludmila Světláková: „Věc jsme kvalifikovali jako poškození cizí věci, jedná se o úmyslné jednání neznámého pachatele.“
Panelová sídliště jsou dnes ikonou socialistického bydlení. Byla ale jen doménou totalitní éry v Československu? Vypráví Mariana Kubištová, kurátorka výstavy Bydliště: Panelové sídliště.
Likvidaci ostravských ropných lagun brzdí škodliviny, které se během prací uvolňují do ovzduší. Obyvatele blízkého sídliště trápí silný zápach. Sanace lagun přitom bude trvat minimálně do konce roku.
Firma Kennial nekoupí více než 700 bytů na sídlišti v pražské Písnici, které prodává firma ČEZ. Důvodem je žaloba nájemníků na určení vlastnictví a právní vady, které nebyly součástí podmínek tendru.
Na jednom ze sídlišť v Mladé Boleslavi je u tří panelových domů celkem 72 laviček. Vnitroblok nedaleko Mládežnické ulice je velký asi jako tři fotbalová hřiště. Někteří obyvatelé jen nevěřícně kroutí hlavou. Místu začali přezdívat lavičkový háj.
Skoro deset tisíc lidí zmizelo z největšího tuzemského sídliště od roku 2001. Kam a proč? To je otázka důležitá pro všechny obyvatele paneláků. Podle posledního sčítání jich je v Česku 2,76 milionu.
Na některých českých sídlištích stojí paneláky tak blízko sebe, že si jejich obyvatelé vidí až do kuchyně. Přesto ztrácejí tyto budovy pověst králíkáren. V Česku se daří okolí panelové výstavby oživit, a podmínky pro bydlení tak zlepšit. Také odborníci se stále dohadují, co s paneláky dál. Ode dneška je tomuto problému věnovaná konference na pražské ČVUT.
Ve večerních hodinách je na českolipském sídlišti Špičák stále problematické zaparkovat. Lidé z největšího sídliště ve městě tak často projíždí celé sídliště, aby našli místo k zaparkování. Rodičům zase chybí vyžití pro malé děti.
Lidé na brněnském sídlišti Lesná usilují o památkovou ochranu prostorového rozmístění budov. Po vyhlášení památkové zóny by už například ze sídliště nemohly mizet zelené plochy. Konkrétní návrh začalo tento týden projednávat ministerstvo kultury.