Nikam odsud neodejdeme, říkají obyvatelé Charkova bojující s realitou každodenního života
Rusko tento týden několikrát raketami zaútočilo na druhé největší ukrajinské město Charkov. Zvýšená intenzita útoků má zřejmě souvislost s ruskou pozemní ofenzivou na severu Charkovské oblasti, odkud úřady evakuují tisíce civilistů. V samotném Charkově ale panika nevypukla.
Stojím na místě příletu jedné z ruských raket na Charkovské sídliště, jsou tu mnohapatrové domy. Celá jedna strana je silně poškozená. V jednom domě jsou stovky rozbitých bytů, vyražená okna. Raketa dopadla dolů mezi garáže, z nich zbyly už jen ohořelé kusy. Jsou zde zaparkovaná auta.
Potkávám pana Sergeje s rodinou, který říká, že měl obrovské štěstí. V době příletu rakety nebyli doma a navíc je jejich byt jen kousek vedle v sousedním vchodě a poškozený nebyl.
Ptám se ho, jaký podle něj má smysl raketou zasáhnout tento obrovský obytný dům. „Možná že mířili na něco jiného, kdo ví,“ říká. Když vidím, že má děti, ptám se i na to, jestli se nechtějí přestěhovat na bezpečnější místo a on jenom kroutí hlavou, že ne.
Odevšad se ozývá zvuk skla, to už si obyvatelé tohoto obrovského domu uklízejí své byty. Potkávám také paní Lenu a jejího manžela Alexeje, ona je invalidou a jejich auto zaparkované tady v garáži zasáhly úlomky střely. Je to staré auto, má rozbité přední sklo z boku i zezadu. Celý interiér je silně poškozený.
„To auto už se nepodaří opravit,“ dodává paní Lena. Přijeli policisté, všechno sepsali, ale naděje, že dostane nové auto je velmi malá, protože stát má teď úplně jiné starosti. Ale ona musí jezdit pravidelně do nemocnice, kam ji dosud vozil manžel. Neví, co teď bude dál.
‚Nemáme kam jít‘
Oba jsou z Charkova, žijí tady už v několikáté generaci a odjet odsud nechtějí. Nemají kam, nemají peníze, nemají prostředky a říkají: tohle je naše město, my odsud nikam neodejdeme, nenecháme se vyhnat. „Veškerá naděje se upíná k ukrajinské armádě, která by měla město před ruskou invazí zachránit,“ dodává manžel Alexej.
Ale říká to nějak posmutněle, chybí protivzdušná obrana. Američani slíbili dodat dva systémy raket Patriot, ale kdy to bude, bůhví. „Rusové chtějí zničit celou naši Ukrajinu,“ říká Alexej.
Tyto scény už jsem i tady v Charkově viděl mnohokrát. Jsou stejné, stejně děsivé a zřejmě se budou opakovat. To jsou paradoxy zdejšího života, kousek od tohoto silně poškozené domu jsou desítky malých krámků, kiosků, kaváren. Je tady lékárna, otevřená pizzerie. Lidé pijí kávu na ulici, jdou na nákup tam a zpátky, nakupují čerstvou zeleninu, jakoby se nic nedělo.
