V polské Trzebini vznikají v zemi krátery. Město z části stojí na mělkém uhelném dole
Obyvatelé sídliště Siersza v polské Trzebini přišli o garáže. Vyklidit je museli poté, co jim nájem náhle ukončila Společnost pro restrukturalizaci dolů. Garáže totiž stojí na chodbách uzavřeného mělkého uhelného dolu a ty hrozí propadem. Od začátku roku se v Trzebini propadla půda na 14 místech. A lidé mají strach. Krátery totiž vznikly v zahrádkářské kolonii, u stadionu i na kraji sídliště.
Sídliště Gaj na kraji města Trzebinia na první pohled působí obyčejně a poklidně. Tří a čtyřpatrové bytové domy od sebe stojí dost daleko, aby mezi nimi mohly být zahrádky a záhony. Na nich jsou znát první jarní práce. Šedá hlína leckde nese stopy po vytrhávání plevelu.
Gaj ale není obyčejné sídliště. V posledních měsících ho znají mnozí obyvatelé z celého Polska – z novin a televize. Je totiž jedním z míst, kde se v zimních měsících propadla půda. „Každý se tu teď cítíme v nebezpečí,“ vypráví obyvatelka sídliště Elżbieta. Sedí na lavičce před svým domem s dalšími dvěma ženami.
„Sice tu jámu zasypávají, ale pár metrů od ní je bytovka. A na hřbitově je to teď taky nebezpečné. Mám tam pochovaného manžela. A jak se tam propadla půda? To jsme nedostali ani odškodné, není tam ani pomníček, nic. Člověk platí za hrob a nakonec nemá ani peníze, ani hrob.“
Od začátku roku vzniklo v Trzebini 14 propadů – na kraji sídliště Gaj, v přilehlém lesíku, v zahrádkářské kolonii, u fotbalového stadionu, na hřbitově. „Na hřbitově ty jámy zasypali a tady za tím domem taky pracují. Všude jsou teď roury, kterými čerpají vodu. A něco do podzemí pumpují. Snad cement, nebo co?!“
Najít jámu není těžké, stačí jít za monotónním zvukem jakéhosi stroje. V místě, kde ten několikametrový kráter vznikl, se pracuje ve velkém. Místo je obehnané mobilním plotem a za ním pracuje zhruba deset dělníků – soudě podle reflexních vest, které mají na sobě.
Práce dělníků
Uprostřed oploceného areálu stojí dvě veliké šedivé nádrže, ze kterých dělníci pumpují do podzemí zpevňující směs. Ta by měla vyztužit terén natolik, aby další jámy už nevznikly.
„My tady plníme ta vzniklá místa v podzemí, která jsou prázdná, takovou směsí, aby v budoucnu nevznikaly další propady,“ popisuje vedoucí prací Jacek Majewski. Na uzavřeném trzebiňském dole dřív pracoval jako horník.
„Ta směs se skládá z popelu a cementu a po smíchání s vodou ji tlačíme do těch prázdných míst, ze kterých by mohly vzniknout propady.“ A nabízí rychlou exkurzi nejen po stanovišti, ale taky po okolí.
„To žluté, to je pumpa a tou tlačíme do otvorů suchou směs z šedých zásobníků smíchanou s vodou. Ukážu vám jeden z těch otvorů, přes který tlačíme materiál do podzemí.“
Jdeme tedy dál do lesíku protkaného hadicemi. Ty vedou od nedalekého potoka k pumpě anebo od pumpy do vpustí. Vpust stojí uprostřed šedé mazlavé kaluže. V místě, kde do ní ústí hadice, má připevněný manometr. Práce na vyplnění podloží u sídliště Gaj začaly v únoru. A podle Jacka Majewského budou trvat ještě měsíce.
Od roku 2021 vzniklo v Trzebini a okolí více než 30 propadů. Nachází se třeba v blízkosti ulice Jana Pavla II., kde potkávám paní Janu. „Jednak se to stalo u sídliště, jednak ale taky u kolejí, po kterých dopravují uhlí do elektrárny. Myslím, že pro nás, pro obyvatele Trzebinie to je nebezpečné. Ale my s tím nic moc nezmůžeme, můžeme se jen řídit těmi doporučeními, abychom nevstupovali do míst, kde hrozí propady půdy.“
Propad hřbitova
Dalším místem, kde se půda propadla, je hřbitov na ulici Jana Pavla II. Zajímavé je, že na bráně je cedulka „Pozor! Nevcházet! Nebezpečí propadů půdy.“ Ale to nebrání tomu, aby tady dál byly pohřbíváni další lidé. Zrovna teď tady jeden pohřeb je.
2:56
Obrovský chaluhový shluk ohrožuje americké pobřeží. V nebezpečí jsou živočichové i lidé
Číst článek
Geotechnickými a geofyzikálními průzkumy v Trzebini a taky hledáním řešení nastalé situace se už několik let zabývá Společnost pro restrukturalizaci dolů. Problém propadů půdy popisuje nad mapou z roku 2007 mluvčí Společnosti Mariusz Tomalik.
„Už tehdy jsme vyznačili místa ohrožená propadem půdy způsobeným výkopy z doby mělké těžby uhlí. Rozloha ohrožené oblasti je kolem 280 hektarů. Z toho 180 hektarů je oblast neurbanizovaná, neobydlená.“
Propady způsobuje mix několika faktorů – struktura podloží, ale taky podzemní a nadzemní vody.
„Ve 30. a 40. letech kvůli potřebám dolu upravili koryto Koziho brodu, který protéká městem Trzebinia. Ten stahuje srážkové vody. Ale máme i podzemní vody. Ty zaplavují výkopy mělkého dolu, které jsou třeba jen 20 metrů pod povrchem. V Trzebini je taky problém s podložím. Nejsou tam žádné pevné struktury jen písek a jíly. A voda tento materiál dál vymílá.“
Za propady tedy stojí podzemní vody v původním toku Kozigo brodu, zaplavování důlních prostor, nestabilní podloží a taky povětrnostní podmínky. Jedním ze způsob, jak dalším propadům zabránit, je odvodnit oblast a změnit trasu současného toku Koziho Brodu.
Na to je ale potřeba souhlas vlastníků, přes jejichž soukromé pozemky současné koryto vede nebo by nové koryto vedlo. „Už několik let se potýkáme s tím, že část těchto vlastníků pozemků s pracemi nesouhlasí. Z toho důvodu projekt stojí,“ dodává Tomalik.
Nesouhlas zabránil nebo přerušil zahájení prací už v letech 2014 a 2017. Pomoct by mohl zvláštní zákon. Jinak v následujících několika málo letech hrozí částem Trzebinie trvalé podmáčení a záplavy.
