Rozhodnutí přišlo po nedávné kritice, kvůli financování ropných a plynových polí. HSBC chce v budoucnosti uvolnit až trilion dolarů na podporu čisté energie.
Ledovce v oblastech na seznamu světového dědictví pokrývají plochu zhruba 66 tisíc kilometrů čtverečních a představují zhruba deset procent všech světových ledovců.
Pokud svět nezmění přístup k životnímu prostředí, světové klima se do konce století oteplí ve srovnání s předprůmyslovou dobou o 2,8 stupně. Ve své zprávě to uvádí Program OSN pro životní prostředí.
„Materiály jsou k dispozici, ale ta doba, kterou trvá naplánovat průzkum, dostat se k surovinám, fyzicky je začít těžit a zpracovávat, se může pohybovat kolem 10 až 15 let,“ vysvětluje ekonom Hrubý.
Jsou teploty přesahující třicítku v červenci v Česku normální, nebo se i v nich projevují klimatické změny? Hostem Radiožurnálu byl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Zakladatel Microsoftu a jeden z nejbohatší lidí světa Bill Gates varoval před zemním plynem jako významným zdrojem energie pro průmysl i domácnosti dávno před vpádem Ruska na Ukrajinu.
Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, vyplývá ze zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu.
V roce 2020 lidská činnost vypustila více než 34 miliard tun oxidu uhličitého - pokud jsou tedy prognózy správné, oceány by mohly zachytit víc než polovinu ročních globálních emisí skleníkových plynů.
Produkce ekvivalentu CO2 vzrostla podle Eurostatu v zemích EU meziročně o šest procent, v Česku o osm. Největší podíl měl na emisích zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny.
Rekordy v produkci skleníkových plynů padaly v některých oblastech Sibiře, hlavně Jakutska. V jeho okolí zaznamenali letos nejvíce emisí od počátku měření, tedy od roku 2003.
Klimatická konference COP26 skončila. Přinesla naději na zlepšení světové klimatické krize? Výběr toho podstatného z dění z Glasgow sestavil vědecký reportér Štěpán Sedláček.
Od roku 2015 vědci odpočítávají množství oxidu uhličitého, které lidstvo může vyprodukovat, než dosáhne klimatického limitu. Za šest let spálilo více než polovinu toho, co si ještě může dovolit.
Klimatická konference v Glasgow je a není důležitá. Důležitější ale je, aby klimatické změně rozuměli občané, uvědomovali si, co se proti ní dá dělat a žádali to od svých politiků, píše Petr Šabata.
Podle nejnovějších dat OSN už své nové nebo aktualizované plány ke snížení emisí předložilo 143 zemí, které představují 57 % celosvětových skleníkových plynů.
Agentura AP připomněla, že v porovnání s ostatními bohatými zeměmi jde o poměrně skromný cíl. Podle BBC se navíc očekává, že jednotlivé země si na konferenci v Glasgow stanoví ambicióznější cíle.
Například koncentrace oxidu uhličitého dosáhla nové rekordní hodnoty. V loňském roce činila 413,2 ppm (částic na milion), v roce 2019 to bylo 410,7 ppm.
Badatelé vzali v potaz emise z vlastních aktivit firem, z využitých energií a také z aktivit v dodavatelských a nákupních řetězcích. To podle nich vypovídá o celkové uhlíkové stopě dané firmy.
I na Rusko čím dál víc dopadají klimatické změny. V pilotním projektu teď nechává stavět sedm uhlíkových polygonů. Vědci zjišťují, nakolik jsou různé krajiny samy o sobě schopné uhlík pohlcovat.
Cena emisních povolenek v Evropské unii v pondělí poprvé překročila 60 eur (přes 1 500 korun) za tunu. Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů.
„Zatím se nezdá, že bychom se velmi rychle chtěli vydat jako celá civilizace správným směrem. Ačkoliv Evropa na ostatní významně tlačí,“ shrnuje klimatolog Tomáš Halenka.
Plán cesty k uhlíkové neutralitě v mnoha zemích chybí. „Důležitější, než kdy vypustíme poslední CO2, je, jak toho dosáhneme,“ říká ředitel iniciativy Fakta o klimatu Přibyla.