Představitelé států na klimatickém summitu OSN varovali před zkázou. Lídři Ruska a Číny se nedostavili
Řada světových lídrů v pondělí na úvod klimatické konference OSN ve skotském Glasgow varovala před apokalyptickými scénáři, pokud se státům nepodaří nalézt shodu o způsobu zpomalení oteplování planety. Britský premiér Boris Johnson přirovnal změny klimatu k zařízení, které může zničit svět a podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese si lidstvo „kope vlastní hrob“.
Naději na globální dohodu snižuje fyzická neúčast nejvyšších zástupců Číny a Ruska. Za Česko vystoupil premiér Andrej Babiš, který v projevu mimo jiné kritizoval evropský klimatický balíček.
Diplomaté i odborníci budou v následujících dvou týdnech jednat v Glasgow o tom, jak čelit hrozbě klimatické změny s možnými katastrofálními dopady. Organizátoři si kladou za cíl přijmout takové závazky, které umožní, aby teplota na planetě vzrostla nanejvýš o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím.
Zbývá minuta do půlnoci, musíme jednat hned, řekl Johnson v úvodu klimatické konference
Číst článek
Dalším cílem konference je dosáhnout příslibu pomoci 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč), které by bohaté země poskytly chudším státům, aby ty se mohly přizpůsobit novým klimatickým podmínkám.
Minuta do půlnoci
Zbývá nám minuta do půlnoci a musíme jednat hned teď, zdůraznil Johnson. Pokud nebudou země jednat v boji proti klimatickým změnám teď, „bude příliš pozdě na to, aby to učinily zítra naše děti,“ dodal. Celá planeta se podle něj ocitla v pozici fiktivního britského tajného agenta Jamese Bonda, který je často přivázán k zařízení, jež může zničit celý svět, zatímco na hodinách odtikává čas. „To zařízení na zničení světa je ale skutečné,“ uvedl premiér hostitelské země o klimatických změnách.
„Zahajujeme tuto klimatickou konferenci, zatímco stále směřujeme ke klimatické katastrofě. Mladí lidé to vědí. Každá země to vidí. Malé rozvojové ostrovní státy - a další ohrožené země - to zažívají. Pro ně není selhání přípustné. Selhání je rozsudek smrti,“ řekl šéf OSN Guterres.
Malé ostrovní státy ohrožené vzestupem hladiny oceánů vyzývaly na úvod konference světové lídry k urychlenému postupu, který by odvrátil hrozící katastrofu. „Už teď lapáme po dechu, abychom přežili,“ řekl seychelský prezident Wavel Ramkalawan. „Zítra nepřichází v úvahu, protože už bude pozdě,“ dodal nejvyšší představitel státu v Indickém oceánu s odkazem zvyšování hladiny moří v důsledku tání ledovců.
Dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k celosvětovému konci spalování uhlí pro potřeby výroby elektrické energie. Spolu se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou také vybídla ke globálnímu zpoplatnění emisí skleníkových plynů. "Se zpoplatněním, které již máme v Evropské unii, které se zavádí v Číně a které by se mělo zavést v mnoha dalších zemích po celém světě, můžeme podpořit náš průmysl a naše hospodářství, aby našly technologie pro nejefektivnější způsob, jak dosáhnout klimatické neutrality," citovala Merkelovou stanice CNN.
Attenborough či Thunbergová ve společnosti světových lídrů. V Glasgow startuje klimatická konference
Číst článek
Za velkou příležitost označil přechod k čisté energetice americký prezident Joe Biden, podle něhož by popudem k energetické přeměně měly být také v současnosti vysoké ceny energií. „Glasgow musí být začátkem desetiletí ambicí a inovací, abychom zachovali naši společnou budoucnost,“ řekl s tím, že přechod na čistou energetiku pomůže vytvořit miliony dobře placených míst.
Neúčast lídrů
Vyhlídky na úspěšný konec summitu kalí neúčast nejvyšších představitelů některých zemí klíčových z hlediska boje proti globálnímu oteplování - Ruska, Turecka, Brazílie a především Číny, která celosvětově po USA vypouští nejvíce oxidu uhličitého do ovzduší.
Čínský prezident Si Ťin-pching poslal pouze písemné prohlášení, v němž vyzval rozvinuté země, aby se nejen více angažovaly v boji proti klimatickým změnám, ale aby také podpořily rozvojové země, aby si v oblasti změny klimatu vedly lépe, uvedla tisková agentura Nová Čína.
Na konferenci nedorazil ani ruský prezident Vladimir Putin, nejvyšší představitel státu, který je čtvrtým největším zdrojem skleníkových plynů na světě. Rusko v pondělí nicméně schválilo dlouhodobou vládní klimatickou strategii, jejímž cílem je uhlíková neutralita do roku 2060.
Čína minulý týden OSN potvrdila, že množství jí produkovaných emisí skleníkových plynů ke stejnému roku sníží na „čistou nulu“.
Indický premiér Nárendra Módí sdělil, že jeho země chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2070. Podle agentury DPA je to poprvé, co si třetí největší producent oxidu uhličitého na světě podobný cíl stanovil.
Neúčast vůdců Číny a Ruska podle agentury AFP nepřímo kritizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, který na konferenci vyzval největší znečišťovatele, opožďující se za závazky světa, ke zvýšení ambicí a klimatických cílů.
Babiš požaduje vlastní energetický mix pro uhlíkovou neutralitu. Na konferenci v Glasgow obhajoval jádro
Číst článek
Odborníci na změny klimatu nejčastěji uvádějí rok 2050 jako nezbytný termín pro zastavení uhlíkových emisí, pokud má svět zabránit nejextrémnějšímu globálnímu oteplování.
Český premiér Babiš ve svém projevu v Glasgow kritizoval evropský klimatický balíček známý pod označením Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu může stát evropskou zelenou sebevraždou. Podle Babiše je nutné nejprve řešit, zda nejsou cíle příliš ambiciózní, kolik peněz bude transformace stát a zda si to mohou Evropa i jednotlivé státy dovolit.
