Klimatická konference v Glasgow je a není důležitá. Očekávané mezinárodní závazky, jak která země omezí emise skleníkových plynů, a apely OSN na ně, vytvářejí jistý tlak. Ale jak víme – nejsou vynutitelné a často se neplní. Důležitější je, aby klimatické změně rozuměli občané, uvědomovali si, co se proti ní dá dělat a žádali to od svých politiků.

KOMENTÁŘ Praha 7:20 1. listopadu 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Deklaraci z Glasgow je možné obcházet, ale když jde o výsledek příštích domácích voleb, to je jiná páka. Ukazuje to například Německo – tam byly klimatické otázky v předvolební kampani klíčové, kdyby je některá strana vynechala – a nemluvíme jen o Zelených, ale třeba i o konzervativní unii CDU/CSU – voliči by ji vyprovodili. A klimatickou změnu bude zásadně řešit i program vznikající vlády.

Země Evropské unie se zavázaly (a tento závazek odsouhlasilo i Česko zastoupené premiérem Andrejem Babišem), že do roku 2050 dosáhnou klimatické neutrality, tedy – zjednodušeně řečeno – nebudou vypouštět žádné emise. Podle širokého vědeckého konsensu je to jediná cesta, jak omezit oteplování planety ideálně jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí. To je dohoda z konference v Paříži v roce 2015 a bez jejího naplnění svět postihnou katastrofální sucha, záplavy, migrační vlny.

Těsně před začátkem jednání v Glasgow vyhlásila Čína uhlíkovou neutralitu na rok 2060, ale odborníci její plány označili za vágní.

Nechtějí strašení, ale řešení

V této souvislosti je překvapující jeden údaj z rozsáhlého průzkumu, který nedávno publikoval tým z Masarykovy univerzity vedený sociálním a environmentálním psychologem Janem Krajhanzlem: Dvě třetiny občanů České republiky si myslí, že země by měla snižovat emise skleníkových plynů bez ohledu na to, zda se stejně zachovají i ostatní.

Země G20 chtějí udržet oteplování pod kritickou hranicí. ‚Formulace je vágní,‘ hodnotí komentátoři

Číst článek

Přidejme další zjištění, tentokrát z Projektu Rozděleni klimatem? Českého rozhlasu. Podle něj se 93 procent obyvatel domnívá, že klimatická změna existuje, že je způsobená člověkem (85 procent), že k jejímu řešení vede změna lidské činnosti (82 procent) a téměř dvě třetiny jsou pro, aby se s nápravou začalo hned.

Na druhou stranu – pokud jde o konkrétní způsoby, jak oteplování planety brzdit, jsou lidé dost bezradní. Z těchto údajů plynou tři závěry: i v Česku je vysoká poptávka po řešeních, co dělat s klimatickou změnu. Politici na ni takřka vůbec neodpovídají. A před veřejným míněním neobstojí ani jejich výmluva, že malé Česko nic nezmůže, když velké země jako Čína dělají málo.

Mimochodem – v přepočtu na hlavu vypouští Česko víc skleníkových plynů než Čína nebo Indie.

Generální tajemník OSN António Guterres před jednáním v Glagow varoval: „Stále jsme na cestě ke klimatické katastrofě.“ Ale pozor – lidé nechtějí strašení, ale řešení. To je další výsledek průzkumu Krajhanzlova týmu. Nejméně účinný způsob komunikace o klimatické změně je líčení budoucích hrůz: to spolehlivě odrazuje lidi, kteří si uvědomují vážnost situace, ale neznají konkrétní řešení – a těch je v Česku i celé EU naprostá většina. A právě tihle váhající svým hlasováním ve volbách a tlakem na politiky rozhodnou, jak to s planetou dopadne.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít