Austrálie si stanovila cíl uhlíkové neutrality do roku 2050. Snížit emise chce do konce desetiletí
Austrálie chce do roku 2050 dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů. Podle agentury AP to v úterý řekl australský premiér Scott Morrison. Oznámení přichází necelý týden před mezinárodní klimatickou konferencí COP26 ve skotském Glasgow, na které budou lídři z celého světa jednat o boji proti klimatické změně způsobené hromaděním skleníkových plynů v atmosféře.
Podle Morrisona vše směřuje k tomu, aby Austrálie snížila své emise do roku 2030 o 35 procent pod úroveň z roku 2005. Předseda australské vlády se ale k tomuto cíli na globální klimatické konferenci nezaváže.
Německo plánuje dojít k uhlíkové neutralitě do roku 2045. ‚Chystáme ambicióznější cíle,‘ řekl vicekancléř
Číst článek
Morrison uvedl, že jeho vláda prozatím zůstane u svého původního cíle, který Austrálie dojednala na klimatickém summitu v Paříži. Sníží tedy do roku 2030 své emise o 26 až 28 procent pod hladinu z roku 2005. Zemi se zatím podařilo snížit emise o více než 20 procent pod úroveň z roku 2005, dodal premiér.
Agentura AP připomněla, že v porovnání s ostatními bohatými zeměmi jde o poměrně skromný cíl. Podle BBC se navíc očekává, že jednotlivé země si na konferenci stanoví ambicióznější cíle, aby zabránily oteplení o více než 1,5 stupně ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí.
Japonský premiér chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Sladí tak svou politiku s Evropskou unií
Číst článek
Podle nedávné zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN, již tomuto oteplení nejde zcela zabránit a je pouze otázkou času. Aby nedošlo k většímu oteplení než o 1,5 stupně, země musí snížit své emise o 45 procent do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, uvedli vědci.
Uhlíková neutralita, jak bývá nulová emise skleníkových plynů označována, předpokládá, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů. K „čisté nule“ emisí skleníkových plynů se už zavázalo více než 100 zemí.
Austrálie, která využívá k výrobě energie ve velkém uhlí a patří k největším znečišťovatelům na světě na jednoho obyvatele, se dlouho odmítala zavázat k uhlíkové neutralitě. Morrison argumentoval tím, že podobný závazek by poškodil australskou ekonomiku.
