Jev jako první viděli lidé ve státě Oregon na severozápadě USA, pak přišly na řadu pozorovatelé v amerických státech Nevada, Utah, Nové Mexiko a Texas. Jev bude patrný také v zemích Střední Ameriky.
Čeští vývojáři, vědci a firmy sestavili celkem sedm projektů družic, pět vědeckých a dva pro státní účely. Jsou to satelity s hmotností okolo sto kilogramů, tedy větší než jakákoli jiná česká družice.
Jejím úkolem bude studovat takzvaný sluneční vítr, tedy proud částic vycházejících vysokou rychlostí ze Slunce, které mají velký vliv i na planetu Zemi. Způsobují totiž ionizaci atmosféry.
Sonda Voyager 1 je nejvzdálenějším člověkem vytvořeným objektem od naší planety, od roku 1977 urazila 24 miliard kilometrů a navzdory jistým technickým potížím výrazně překročila svoji životnost.
Průměr exoplanety je asi 4,7krát větší než průměr Země. LTT9779b obíhá blízko hvězdy - blíže, než je vzdálenost Merkura od Slunce. Díky slunečnímu záření je teplota na povrchu asi 1800 stupňů Celsia.
Pokud se slunci vystavujeme delší dobu a bez jakékoliv ochrany, může to být rizikové, říká Monika Arenbergerová z pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
V pátek 16. června vyjde Slunce v Česku nejdříve. „Spočítat přesně okamžik východu slunce nebo západu slunce není vůbec jednoduché,“ řekl v rozhovoru ředitel Hvězdárny a planetária v Brně Jiří Dušek
Noční svítící oblaka budou pozorovatelná v červnu a v červenci mezi 22. a 24. hodinou nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou vždy na severu, případně severozápadě nebo severovýchodě.
Sobotní teploty byly za hranicí teploty letního dne. Nejvíce stupňů bylo v Tuhani na Mělnicku, vysoké teploty meteorologové naměřili i na Zlínsku, Litoměřicku nebo v Ústí nad Labem.
V dubnu se v Británii vyrobilo také rekordní množství energie ze slunce. Elektřina ovšem pokrývá jen 18 procent celkových energetických potřeb ostrovního státu.
Zatmění bude pozorovatelné jen v Indickém a Tichém oceánu nebo u pobřeží Austrálie. Na cestu za tímto úkazem se vydal i mezinárodní tým vědců včetně těch z Brna. Říkají si The Solar Wind Sherpas.
V úterý publikovala NASA Astronomický snímek dne fotografii s názvem A Multiple Green Flash Sunset (Vícenásobný zelený záblesk západu Slunce). Autory jsou Čech a Slovák.
Venuše se v průběhu posledních 1,5 miliardy let proměnila z oceánského světa na žhavý skleník. Lepší pochopení této změny je podle vědců důležité při chápání minulosti i budoucnosti naší planety.
„Můžeme říci, že hlavní složky nebo přísady neutronových hvězd jsou interakce hadron-hadron. A to je to, co studuji já. Úplné základy, chcete-li,“ říká fyzička.
Vědcům se poprvé v historii podařilo získat z jaderné fúze víc energie, než do ní vložili. Je to důležitý krok na cestě k elektrárně, která bude vyrábět čistou elektřinu bez radioaktivního odpadu.
Úkaz v Česku začne v 11.11 SELČ, kdy se z pravého kraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. Maximum jevu v Česku nastane mezi 12.14 až 12.27 SELČ.
V pátek se dočtete, že Čechům chybí vitamin D, píše Deník. Zavádění dronů do zemědělství v Česku brzdí legislativa, píšou Hospodářské noviny. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Jednou z funkcí kamery dalekohledu je blokovat světlo z jasných objektů, takže jde pozorovat mnohem slaběji svítící objekty, které jsou v jejich blízkosti.
Primář dermatovenologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Spyridon Gkalpakiotis pro server iROZHLAS.cz odpovídal na otázky spojené s nebezpečím slunečního záření a rakovinou kůže.
Předpověď Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje, že Česko čeká tento týden převážně oblačnost, místy se srážkami. V pátek mohou nastat i tropické teploty, o víkendu bude oblačno až zataženo.
„Tento výsledek poskytuje ohromující důkaz, že tento objekt je skutečně černá díra, a poskytuje cenná vodítka k pochopení toho, jak fungují takovíto obři,“ uvedl mezinárodní tým projektu.
„Zatmění“ na Marsu probíhá podstatně kratší dobu, než trvá tento úkaz typicky na Zemi, a Slunce při něm není zastíněno úplně. Phobos je totiž 157krát menší než Měsíc.