Zatmění Slunce na jižní polokouli se vydali pozorovat vědci z Čech. Sledování jim komplikuje silný vítr

Na malý okamžik ve čtvrtek brzy ráno našeho času překryje Měsíc Slunce. Zatmění ale bude pozorovatelné jen v Indickém a Tichém oceánu nebo u pobřeží Austrálie. Na cestu za tímto úkazem se vydal i mezinárodní tým vědců včetně těch z Brna. Říkají si The Solar Wind Sherpas, neboli „šerpové slunečního větru“ a po celém světě sbírají data o úplných zatměních Slunce.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Takzvaný pás totality, tedy oblast, ve které je Slunce zcela zastíněné, prošel celým kontinentem přes celkem 12 amerických států a zmizela nad Atlantským oceánem.

Zatmění bude možné pozorovat jen v Indickém a Tichém oceánu nebo u pobřeží Austrálie. | Zdroj: Reuters

Při zatmění je důležité, aby vyšlo dobré počasí. „Je tam dokonalé jasno, ale silný vítr, což může být problematické,“ upozorňuje matematik Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s matematikem Miloslavem Druckmüllerem o předpokladech k expedici za zatměným Sluncem.

„Znemožňuje to využití masivních paralaktických montáží, které během zatmění přesně sledují Slunce,“ vysvětluje.

Druckmüller se sám výpravy neúčastní. Podobných cest už absolvoval osm.

Pro expedici je potřeba značné množství techniky. Kromě paralaktického vybavení to jsou úzkopásmové filtry, které umožňují pozorovat ionty záření železa. Dále kamery a fotoaparáty, díky kterým lze zachytit sluneční koruny ve viditelné části spektra.

Češi vzhlédli k částečnému zatmění Slunce. Do roku 2030 jich půjde sledovat ještě pět

Číst článek

Jak připomíná Druckmüller, vývoj techniky spojený s pozorováním slunečních úkazů jde rychle dopředu. „Rychle se mění kamery, kterými to snímáme. Nová generace kamer má rychlé načítání, využijeme 98 procent zatmění,“ uvádí matematik.

„Máme také nové interferenční filtry. Staré musely být v termostatu, zatímco nové filtry jsou teplotně stabilní a termostat nepotřebují,“ dodává. Díky tomu mohou výzkumníci ušetřit energii v akumulátorech.

Zpracování pořízených snímků

Součástí výstupů z expedice je matematické zpracování fotografií. Výsledná astrofotografie je několik složených snímků.

„Jeden obrázek vznikne složením stovek snímků, k čemuž je potřeba přibližně tisíc kalibračních snímků. Zpracování jednoho obrazu za využití speciálních programu tvrdá tři až čtyři dny,“ popisuje Druckmüller.

„Čím víc snímků, tím lépe,“ uzavírá Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického.

Renata Kropáčková, krp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme