Podstata současného extremismu je podle politologa Michala do značné míry podobná té z 90. let. Pozitivní roli by podle něj mohl sehrát nový prezident Petr Pavel.
„Slyším to ze všech stran – třeba i od ODS nebo od lidovců, že ČSSD na politickou scénu patří, že tam teď chybí. Opozici vládě dnes dělají jen populistické, ukřičené strany,“ říká Ostrá.
Dánský levicový blok v čele se sociálními demokraty premiérky Mette Frederiksenové si po úterních volbách udrží v parlamentu těsnou většinu, uvedla veřejnoprávní stanice DR.
„Kandidoval jsem s vlastním jménem, což přestává být legrace. Prohrát s vlastním jménem, to je na vystěhování,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Nejvíce jich ubývá sociálním demokratům a komunistům. Naopak nárůstu se těší Piráti nebo nezávislé kandidátky. Ostatním stranám ale obecně počty klesají.
Po 16 letech tak skončí éra kancléřky Merkelové, která byla v čele spolkové republiky první ženou a také prvním východním Němcem. Narodila se sice v Hamburku, vyrůstala ale ve východním Německu.
Anderssonová byla zvolena premiérkou již minulý týden, po odchodu Zelených z jí sestavené koalice však na svůj post rezignovala a o vyslovení důvěry požádala znovu.
Dosluhující ministr vnitra a vicepremiér odstoupení z nejvyšší stranické pozice avizoval už poté, co sociální demokracie neuspěla před dvěma týdny ve sněmovních volbách.
Menšinové vlády jsou v Norsku běžné a také odcházející konzervativní premiérka Erna Solbergová stála po většinu svých osmi let u moci v čele menšinového kabinetu.
Mnoho lidí si začalo v důsledku krize uvědomovat, že stát se musí vrátit k silné sociální roli, aby pomohl lidem a podnikatelům postiženým dopady pandemie.
Zelení i liberální FDP, bez nichž není vláda pro Scholze ani Lascheta možná, nicméně zcela nezavrhují pozdější jednání s CDU/CSU. Pokračování koalice SPD a CDU/CSU není v tuto chvíli pravděpodobné.
„Konkrétní stanovisko jsem neslyšel. Ale neměl jsem pocit, že by ze strany pana prezidenta byly silné výhrady,“ řekl Jan Hamáček (ČSSD) novinářům po jednání v Lánech.
„Je to ta nejsložitější a nejotevřenější varianta, jaká může být. Mezi prvními dvěma stranami to je obrovsky těsné a druhá důležitá věc je, že SPD přišla o možnost nátlakové levicové většiny.“
Kancléřka Angela Merkelová jako volební lídryně konzervativců válcovala politickou konkurenci bez větších potíží. Jinak je tomu teď, když se Merkelová stahuje z politiky.
Už více než rok žije celý svět ve zvláštním režimu. Role parlamentů byla na dlouhou dobu upozaděná a vlády sahají k mimořádným nařízením. Proměnila pandemie koronaviru náš vztah k demokracii?
Je v tom kus kuriózní symboliky: za situace, kdy se ČSSD stále častěji ocitá pod osudovými pěti procenty preferencí, posílá její vedení na pražskou kandidátku bývalého premiéra Vladimíra Špidlu.
Kolem oznámené cesty do Moskvy panuje od počátku řada nejasností. Server iROZHLAS.cz v souvislosti s tím oslovil předsedy krajských organizací, poslance, ministry i senátory, kteří hájí barvy ČSSD.
Dělení na levici a pravici je pouze orientační a relativní, a dá se proto uplatnit na jakékoli politické spektrum, i na takové, ve kterém komunisté a socialisté více méně chybí.
„Nikdo nikoho nebude očkovat neschválenou vakcínou,“ uvedl Hamáček. Je ale podle něj třeba „ukončit ideologickou debatu“ o Sputniku a počkat na rozhodnutí EMA.
„Zpronevěřila se řadě svých voličů, zapomněla, z čeho vznikla. Navíc strana už druhé volební období působí ve vládě s hnutím ANO, které je hlavním představitelem tohoto zmatení,“ řekl Ladislav Mrklas.
„Předseda Hamáček několikrát upozorňoval na to, že by ČSSD některé věci dělala jinak a byla tvrdší, říkal nepopulární věci,“ řekl v pořadu Interview Plus poslanec Roman Onderka (ČSSD).
Mezi zcela nepřehlédnutelné vlastnosti sociálních demokratů patří řadu let schopnost předstírat, že v zásadě nemají vůbec nic společného se svou vlastní minulostí, i kdyby to znamenalo jen včerejšek.
Podle předvolebních průzkumů není jisté, jestli by sociální demokraté překročili pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Podle modelu Kantar CZ z listopadu by ČSSD dostala 4,5 procenta hlasů.
Stále více indicií napovídá, že končí léta s českou levicí u moci. Zásluhu na tom má nejen kyvadlo voličských nálad, které odjakživa kmitá odprava doleva a zpět.