„Preference opozičních stran v listopadu spíše stagnovaly, zatímco vládní strany si mírně polepšily. Podobný vývoj jsme v listopadu pozorovali i v předchozích letech,“ uvedli autoři průzkumu.
„Osobně jsem se nikdy neztotožnil s kurzem stávajícího vedení, které má dle mého soudu až přehnaně progresivistický charakter,“ napsal mimo jiné Kulhánek v rezignačním dopise.
Reakce byly ještě před hlasováním rozporuplné. Vedla se živá diskuse skoro hodinu. Někteří členové namítali, že je název příliš krátký anebo že je nefér vůči voličům, kteří volili stávající značku.
Dříve vládní straně, která předloni na podzim vypadla ze Sněmovny, se podle něj povedlo stabilizovat hospodaření a nyní se musí připravit na evropské, krajské a senátní volby.
„Dochází k tomu, že se ANO výrazněji profiluje jako pravicově-konzervativní strana orbánovského typu. To by nemělo klasického voliče Sociální demokracie oslovovat,“ říká politoložka Dvořáková.
Podstata současného extremismu je podle politologa Michala do značné míry podobná té z 90. let. Pozitivní roli by podle něj mohl sehrát nový prezident Petr Pavel.
„Slyším to ze všech stran – třeba i od ODS nebo od lidovců, že ČSSD na politickou scénu patří, že tam teď chybí. Opozici vládě dnes dělají jen populistické, ukřičené strany,“ říká Ostrá.
Dánský levicový blok v čele se sociálními demokraty premiérky Mette Frederiksenové si po úterních volbách udrží v parlamentu těsnou většinu, uvedla veřejnoprávní stanice DR.
„Kandidoval jsem s vlastním jménem, což přestává být legrace. Prohrát s vlastním jménem, to je na vystěhování,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Nejvíce jich ubývá sociálním demokratům a komunistům. Naopak nárůstu se těší Piráti nebo nezávislé kandidátky. Ostatním stranám ale obecně počty klesají.
Po 16 letech tak skončí éra kancléřky Merkelové, která byla v čele spolkové republiky první ženou a také prvním východním Němcem. Narodila se sice v Hamburku, vyrůstala ale ve východním Německu.
Anderssonová byla zvolena premiérkou již minulý týden, po odchodu Zelených z jí sestavené koalice však na svůj post rezignovala a o vyslovení důvěry požádala znovu.
Dosluhující ministr vnitra a vicepremiér odstoupení z nejvyšší stranické pozice avizoval už poté, co sociální demokracie neuspěla před dvěma týdny ve sněmovních volbách.
Menšinové vlády jsou v Norsku běžné a také odcházející konzervativní premiérka Erna Solbergová stála po většinu svých osmi let u moci v čele menšinového kabinetu.
Mnoho lidí si začalo v důsledku krize uvědomovat, že stát se musí vrátit k silné sociální roli, aby pomohl lidem a podnikatelům postiženým dopady pandemie.
Zelení i liberální FDP, bez nichž není vláda pro Scholze ani Lascheta možná, nicméně zcela nezavrhují pozdější jednání s CDU/CSU. Pokračování koalice SPD a CDU/CSU není v tuto chvíli pravděpodobné.
„Konkrétní stanovisko jsem neslyšel. Ale neměl jsem pocit, že by ze strany pana prezidenta byly silné výhrady,“ řekl Jan Hamáček (ČSSD) novinářům po jednání v Lánech.
„Je to ta nejsložitější a nejotevřenější varianta, jaká může být. Mezi prvními dvěma stranami to je obrovsky těsné a druhá důležitá věc je, že SPD přišla o možnost nátlakové levicové většiny.“
Kancléřka Angela Merkelová jako volební lídryně konzervativců válcovala politickou konkurenci bez větších potíží. Jinak je tomu teď, když se Merkelová stahuje z politiky.
Už více než rok žije celý svět ve zvláštním režimu. Role parlamentů byla na dlouhou dobu upozaděná a vlády sahají k mimořádným nařízením. Proměnila pandemie koronaviru náš vztah k demokracii?
Je v tom kus kuriózní symboliky: za situace, kdy se ČSSD stále častěji ocitá pod osudovými pěti procenty preferencí, posílá její vedení na pražskou kandidátku bývalého premiéra Vladimíra Špidlu.
Kolem oznámené cesty do Moskvy panuje od počátku řada nejasností. Server iROZHLAS.cz v souvislosti s tím oslovil předsedy krajských organizací, poslance, ministry i senátory, kteří hájí barvy ČSSD.
