Každý rok se opakují situace, kdy srnče ve vysoké trávě proti žací liště zemědělského stroje nemá žádnou šanci. Právě takovým momentům se snaží předcházet stovky, možná už tisíce dobrovolníků.
„Tohle je novinka. Už jsem tu měl jeleny s vánočními světýlky na parohách, ale nikdy nic takového. Srny nejsou zvyklé nosit oblečení,“ konstatoval Eamon McArthur z ochranářské služby.
Stromy uvnitř oplocení, kam zvěř nemá přístup, převyšují ty ostatní o 25 centimetrů. Podle výzkumníků překročilo kritickou hranici ztráty přírůstku na kontrolních plochách 57 procent druhů dřevin.
Luboš Sedláček si odváží srnku, která má necelých 11 kilogramů. Rozporcovat si ji musí sám. „Je s tím trošku víc práce. Ale je to zase vykoupeno tím, že to není tak drahé,“ těší ho.
Pozemky u Lednice včetně toho v zámeckém parku spravuje honební společenství Lednice-Luh. „Dělám všechno, co zvěř potřebuje, a lidé mě nezajímají,“ prohlásil myslivecký hospodář Jiří Hledík.
Ve srovnání s předchozí zimou se celkový počet nehod zvedl o více než tisíc. Největší množství se jich ve sledovaném období odehrálo ve středních Čechách.
U zvěře mladší dvou let se rozšiřuje možnost lovu na celý rok, u starší pak v některých případech i o měsíce. Například mufloni se budou moci lovit od července do konce března.
Srnky a třeba i divoká prasata chodí za potravou nejčastěji brzy ráno. Tou dobou se podle policejní mluvčí Evy Kropáčové stane nejvíc dopravních nehod.
Zemědělci začínají v těchto dnech se senosečemi. Každý rok při nich zemřou tisíce mládať srn, zajíců a malých ptáků. O to, aby se ztráty povedlo snížit, se snaží nová webová aplikace, kterou vymysleli na České zemědělské univerzitě (ČZU). Nápad podporuje také ministerstvo životního prostředí.
Před deseti lety nebyl problém potkat v českolipských lesích srnu nebo jelena. Dnes se zvěř před lidmi schovává a přichází kvůli tomu o místa, kde měla dostatek potravy.
Rokycansko je oblast bohatá na lesy. Odjakživa se tu dařilo lesní zvěři. Mezi smrčky se proháněly stovky zajíců, daňků, divočáků a lišek. Ovšem největší zastoupení tu měli, stejně jako v celé republice, srnci a srnky. Právě u nich se ale v posledních dvou letech situace změnila k horšímu a stav srnčí zvěře klesl od té doby například v rokycanských lesích na jednu čtvrtinu původního stavu.