Výzkumníci sledovali celkem 236 375 stromů na 1652 takzvaných kontrolních a srovnávacích ploch v letech 2013 až 2022. Zkoumali přitom stromky v neoplocených i oplocených částech lesa.

Následně poukázali na to, že stromy uvnitř oplocení, kam zvěř nemá přístup, převyšují ty ostatní v průměru o 25 centimetrů. Podle zjištění překročilo kritickou hranici ztráty přírůstku na kontrolních plochách 57 procent druhů dřevin.

„Nejenže je tímto působená ekonomická ztráta, ale v důsledku vnitrodruhové konkurence jsou pak ostatními stromky potlačovány okusem umenšené atraktivní druhy dřevin,“ uvedl Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů ve zprávě.

Podle něj by měly odlov i stavy zvěře být takové, aby nedocházelo ke kritickým ztrátám přírůstků stromů a významnému snižování jejich hustoty.

Škody za 10 miliard korun

Ústav poukázal také na to, že nepřiměřené poškození stromů po celém Česku je příčinou vysokých ekonomických ztrát a zvyšuje náklady na ochranná zařízení.

Kamil Turek z lesnického ústavu v září na diskusi o stavu lesů uvedl, že podle různých studií přemnožená zvěř způsobí v Česku ročně škody až za 10 miliard korun. Jde mimo jiné o škody na zemědělských plodinách i například v dopravě.

Podle dat České kanceláře pojišťoven od roku 2010 také téměř čtyřnásobně vzrostl počet nehod se zvěří. Srážek je podle policejních statistik asi 15 000 ročně.

Snížení stavů zvěře je jedním z cílů novely mysliveckého zákona. Minulý týden její poslední podobu představil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nově by se měly plány lovu určovat podle míry poškození lesů, což by měl sledovat ÚHÚL.

Na vládu a do Sněmovny by se měl zákon dostat příští rok a částečně by podle Výborného měl začít platit od roku 2025.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít