V lesích na Českolipsku ubývá zvěře, může za to vyšší počet turistů i neplodnost
Před deseti lety nebyl problém potkat v českolipských lesích srnu nebo jelena. Dnes se zvěř před lidmi schovává a přichází kvůli tomu o místa, kde měla dostatek potravy.
Srnčí zvěře a jelenů prokazatelně ubývá. „Na Krupé byli jeleni, tady zase holá. Když přišlo září, tak sem za holou přitáhli. Teď je tady pár kusů jelenů,“ vzpomíná na množství zvěře Milan Sláma.
Už více než patnáct let chodí myslivec Sláma po českolipských lesích. Podle něj vyhání zvýšený turismus zvěř z přirozených míst.
„Zvěř se vyhání do nepřístupných míst, třeba ve vojenském prostoru. Dokud tu byli vojáci a turisti sem neměli přístup, tak tu zvěř byla,“ hodnotí Sláma.
Dalším důvodem je podle Milana Slámy bezohlednost řidičů čtyřkolek. „Přijeli dva motorkáři. Projíždějí, jsou bez čísla. Co jim můžete říct,“ zoufá si Sláma.
Přestože se lesníci snaží přirozené teritorium zvěře ochránit, jsou takřka bezmocní. „My jsme na ně dělali zátah. Jenom se zasměje a vezme to lesem,“ doplňuje Josef Fridrich z lesní správy Hamr na Jezeře.
Zvěř utíká do míst, která jsou mimo dosah lidí, kde podle Jana Kocourka z Vojenských lesů a statků dělá škody za desítky tisíc korun.
„Stresovaná zvěř v koncentrovaných místech tvoří škody na porostech, loupáním a okusem. Pod vlivem narůstajícího turismu, motorek a čtyřkolek zvěř vychází na pastvu až v nočních hodinách. Přes den, kdy je uchýlená do úkrytů, tvoří značné škody,“ vysvětluje Koucourek.
Za úbytkem zvěře nestojí jen davy turistů a řidičů terénních čtyřkolek, důvodem je také neplodnost zvířat.
„Tato skutečnost je pozorovatelná u srnčí zvěře v polních honitbách, kde se intenzivně zemědělsky hospodaří. U vojenských lesů toto zatím pozorováno není, ale obecně plodnost u srnčí zvěře se snižuje,“ upozorňuje Kocourek.
Problém s neplodností zvěře potvrzuje i předseda českolipského mysliveckého spolku Jaroslav Vosáhlo.
„Neplodností není přírůstek a tím ubývá zvěře. Stavy srnčí zvěře jdou neustále dolů,“ uvádí Vosáhlo. Důvod si netroufá odhadnout, ale předpokládá, že za to může špatná úživnost honiteb, většinou pastvin, které podle něj zvěři neposkytnou dostatek potravy.
Dokrmování nepomáhá a řešení je zatím v nedohlednu. „Problém neplodnosti a jejího řešení neexistuje. Za dvacet let se může stát, že tu nebude srnčí zvěř. Můžeme se dostat do situace zajíců, kteří tu v současnosti téměř nežijí,“ varuje Vosáhlo.
Drobná zvěř z lesa za poslední roky podle myslivců vymizela. Netýká se to jen zajíců, ale třeba i bažantů, kteří dnes žijí převážně v bažantnicích.
