Se záchranou zvířat skrytých ve vysoké trávě stále víc pomáhají drony. Chrání je před jarními senosečemi
V Česku přibývá dobrovolníků připravených hledat při jarních senosečích srnčata skrytá ve vysoké trávě. Podle ochránců přírody umírá ročně při sekání trávy až 60 tisíc mláďat, která nestihnou utéct před zemědělskou technikou. S jejich záchranou stále častěji pomáhají drony vybavené termovizí.
Každý rok se opakují situace, kdy se srnče schovává ve vysoké trávě, ale proti žací liště zemědělského stroje nemá žádnou šanci. Právě takovým momentům se snaží předcházet stovky, možná už tisíce dobrovolníků. Napříč republikou vznikají nové skupiny nebo spolky, od minulého roku k nim patří i desítky lidí na Náchodsku.
Blíží se jarní senoseče a se záchranou zvířat skrytých ve vysoké trávě stále víc pomáhají drony. Jak?
„Když jsme začínali, nevím ani kolik jsme měli akcí, možná něco přes deset. A vědělo o nás málo zemědělců. Pohybovali jsme se jen opravdu v blízkém okolí Broumova, ale tento rok toho už bude daleko více. Myslím, že se ty dva měsíce na jaře nezastavíme,“ říká Nikola Bašová.
Založila spolek Za práva zvířat a letos chce k vyhledávání srnčat použít i dron s termovizí. Peníze na něj shání i s pomocí veřejné sbírky.
„My sice můžeme chodit s psovody a dobrovolníky, jako jsme to dělali minulý rok, procházeli jsme louky, ale srnčata a zvěř absolutně nevidíme. Jsou schoulená v klubíčku v trávě a ani, když vedle nich stojíte, tak kolikrát nemáte šanci je najít. A dron s termovizí všechna srnčata uvidí a najde,“ dodává.
Následně stačí nalezené srnče odnést do bezpečí, nebo místo označit, aby se mu technika zemědělců vyhnula.
‚Potřebujeme posily‘
Zatímco v Broumovském výběžku shání milovníci zvířat dron, pro kterého už pilota mají, na jihu Čech je to opačně. Spolek Stop sečení srnčat má k dispozici deset strojů, chybí ale dostatek těch, kteří by je ovládali.
„Spolupracujeme s myslivci zhruba v 50 honitbách v jižních Čechách, Budějovicko, Krumlovsko a podobně. Nejsme úplně sami, je nás víc pilotů, ale protože je stále více poptávek, ten zájem je opravdu veliký, tak potřebujeme posily,“ vysvětluje předsedkyně spolku Pavla Benettová.
Připomíná, že rádi přivítají i ty, kteří jsou ochotní procházet louky pěšky: „Čím více lidí v terénu pomůže, tím více zvířat se nám podaří zachránit.“
Mezi nejobětavější dobrovolníky napříč Českem patří Aleš Chládek. Jen loni prozkoumal v Královéhradeckém kraji vlastním dronem stovky hektarů porostů. Na jaře a začátkem léta zcela zdarma vyjížděl čtyřiašedesátkrát, najezdil tři a půl tisíce kilometrů.
„Ranní směna je zhruba od čtvrté do osmé hodiny. A ještě se pak většinou létá i večer, takže to je třeba od 19.30 do 22 hodin, každý den,“ dodává Aleš Chládek. Jen loni tak pomohl zachránit 316 srnčat, dvě daňčata a nespočet další drobné zvěře.
