Podle nově vzniklé dohody pokryje sponzorství giganta v oblasti krátkodobých pronájmů obnovení vzdělávacího programu uvnitř starověkého římského amfiteátru.
Pohřebiště u Roštění pochází z období markomanských válek mezi Germány a Římany. „Šlo o bojovníky, kteří se sem posunuli nejspíš z středního, východního Polska a svedli tu potom boje,“ říká archeolog.
Stále ještě sice nevíme, jak rusko–ukrajinská válka dopadne, ale jedno staronové poučení z ní již vyvodit můžeme: diktátorům odtrženým od reality žádná racionalita k vítězství nepomůže.
Uprostřed egyptské pouště se dosud povalují rozpracované žulové sloupy, které měly putovat do Říma. Nedaleko letoviska Hurgháda totiž leží dobře ukryté římské těžařské město Mons Claudianus.
Podle nového článku publikovaného ve vědeckém časopise Science se pravé neštovice začaly šířit někdy na počátku středověku ve 4. století po rozpadu Římské říše.
Odborníci na ploše 30 hektarů mimo jiné zaměřili někdejší budovu lázní, tržnici, několik chrámů a divadlo. Trvalé osídlení na místě Falerii Novi bylo už v roce 241 před naším letopočtem.