Radarový průzkum města, které se nachází asi 50 kilometrů severně od Říma, byl pro archeology unikátní také díky tomu, že se pozůstatky nacházejí na nyní nezastavěném území. Bylo tedy možné získat představu o kompletní struktuře sídla, o všech budovách, jejich umístění, vedení ulic a hradeb, ale i o systému zásobování vodou.

Odborníci na ploše 30 hektarů mimo jiné zaměřili někdejší budovu lázní, tržnici, několik chrámů a divadlo.

„Pokud vás zajímá Římská říše, pak víte, že pro její fungování byla města naprosto klíčová... Všechno, co o nich odsud víme, s výjimkou míst jako jsou Pompeje, jsou jen zlomky,“ uvedl pro odborný magazín Antiquity jeden z členů výzkumného týmu, britský archeolog Martin Millett z cambridgeské univerzity. „Můžete udělat výkop a získat malý vhled, ale je těžké mít představu o fungování města jako celku. Radarový průzkum umožňuje prohlédnout si velmi rozsáhlé, kompletní areály a vidět strukturu města detailně, aniž jedinkrát kopneme do země.“

Trvalé osídlení na místě pozdějšího města Falerii Novi bylo už v roce 241 před naším letopočtem a lidé tady poté žili až do sedmého století. Záhadou pro archeology zůstává funkce rozlehlé, šedesát metrů dlouhé budovy s kolonádami. Podle některých hypotéz mohla být spojená s náboženským kultem italického kmene Falisků, kteří tuto oblast Itálie obývali před vznikem Římské říše.

Podle Milletta byl další objev možný díky zmapování vodovodního systému, který navzdory předpokladům archeologů nekopíroval vedení jednotlivých ulic, ale běžel pod budovami. To podle nich vypovídá o tom, že vodovod vznikl ještě předtím, než byly postaveny domy, a že tedy město vzniklo podle předem daného plánu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít