V tisku se ve středu dočtete, že kdyby společnost dala víc peněz do prevence třeba kardiovaskulárních onemocnění nebo diabetu, českou ekonomiku by to mohlo výrazně pozvednout, píší Hospodářské noviny.
Už druhý týden funguje Mezioborová skupina pro epidemické situace vedená epidemiologem Petrem Smejkalem. Její člen a ředitel agentury STEM Martin Buchtík nechce odhadovat vyhlídky na úspěch.
Podle sociologa Martina Buchtíka je teď prostor pro změny malý. A navíc se blíží volby, upozorňuje s tím, že i ochota politiků dohodnout se bude nejspíš o něco nižší.
Přibližně polovina z nich pak věří tomu, že virus byl uměle vyroben v laboratoři. Kolem 40 procent si myslí, že epidemie je pro vládu zástěrkou ke kontrole občanů.
Zatímco přes 63 procent lidí uvedlo jako hlavní motivaci ochranu svých blízkých, 57 procent dotázaných vidí očkování jako cestu pro návrat k cestování a účasti na společenských akcích.
Ani nynější pokles ale výrazně nesnížil náskok ANO před ostatními stranami. Druzí Piráti by teď dostali stejně jako podle předchozího průzkumu z května 12,8 procenta hlasů.
Podle průzkumu sociologického ústavu společnosti STEM pět procent lidí v České republice alespoň jednou přepošle fake news známým. Jsou to často frustrovaní, osamělí lidé a senioři.
Výzkum jasně dělí dvě skupiny šiřitelů: spontánní, kteří posílají dál šokující nebo nějak zábavné informace, a potom šiřitele expertní. Obě skupiny mají úplně jiné motivace pro práci s dezinformacemi
Agentura zjišťovala hodnocení členů vlády, kteří se do řešení krize zapojovali nejvíce. „Obecně je možné shrnout, že podle veřejného mínění tito politici a političky v krizi obstáli,“ uvedl STEM.
V oblasti práva věří každé z institucí zařazených do průzkumu výrazná většina lidí. Největší důvěře se těší Česká obchodní inspekce, které věří 73 procent dotázaných.
Čtvrtou největší podporu by získalo hnutí SPD se ziskem 8,6 procenta, pátí by skončili komunisté, které by volilo 7,4 procenta lidí. Pro SPD výsledek znamená zvýšení podpory o půl procentního bodu.
Podle průzkumu STEM se ale veřejnost obává vysokých nákladů na snižování emisí. Češi také nemají jednoznačný názor na to, zda má český průmysl investovat do modernizace, anebo chránit pracovní místa.
Češi pořádně nevědí, jak funguje Evropská unie. Vychází to z průzkumu agentury STEM, který má k dispozici Regionální deník. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Trikolóra, která se v některých dřívějších volebních modelech blížila pěti procentům potřebným pro vstup do sněmovny, by získala půl procenta, méně než Svobodní i Zelení.
Podle průzkumu volebních preferencí by si v listopadu polepšilo ANO, SPD a STAN. Hnutí Trikolóra, TOP 09 a Zelení by se do parlamentu nedostali. Levice mírně oproti říjnu oslabila.
Z pětice nejlépe hodnocených politiků proti červnu vypadli šéf Pirátů Ivan Bartoš a šéf SPD Tomio Okamura. Jediným ministrem hodnoceným hůře než v červnu je ministr životního prostředí Richard Brabec.
Důvěru v předsedu Ústavního soudu má podle průzkumu 52 procent lidí. Za ním se umístil prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš. Oběma věří shodně polovina Čechů.
„ANO dominuje politické scéně a jeho postavení je stabilní,“ uvedli autoři průzkumu. Hnutí premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše by v říjnu podle volebního modelu agentury STEM získalo 33,1 procenta.
Proč se tuzemská společnost dělí zrovna na šest tříd? Kolik lidí sociologové při výzkumu pro projekt Rozděleni svobodou vyzpovídali? Odpovídají dva z autorů výzkumu Daniel Prokop a Martin Buchtík.
Společenské třídy nejvíc odlišují postoje k migraci, názory na západní směřování země a na nerovnosti ve společnosti. „Málokdo ale zastává vyhraněné černobílé postoje,“ říká sociolog Martin Buchtík.
Hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího získalo ve volebním modelu tři procenta. Z velké části jsou to asi voliči ANO, odhaduje sociolog Daniel Prokop pracující pro společnost Median.