Výběr z médií: rekordní pokuty centrální banky, neznalost Čechů o fungování EU a odklady školní docházky
Česká národní banka za rok 2019 rozdala nejvíc pokut za poslední roky. Píše to deník E15. Podle něj je částka skoro dvakrát vyšší než v roce 2018. V Česku přibývá týraných mužů. Jen za rok 2019 o pomoc požádalo na 600 mužů, píše Mf Dnes. Češi pořádně nevědí, jak funguje Evropská unie. Vychází to z průzkumu agentury STEM, který má k dispozici Regionální deník. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
E15
Česká národní banka loni rozdala nejvíc pokut za poslední léta – celkem za 36 milionů korun, píše deník E15. Podle něj je částka skoro dvakrát vyšší než v roce 2018. Nejčastěji centrální banka pokutovala směnárníky a investiční poradce. Nejvyšší pokuta – deset milionů korun – byla za prodej dluhopisů bez potřebného dokumentu.
Dluhopisy bez podrobných informací pro investory prodávala společnost Fair Credit International byznysmena Martina Nejedlého. Za obdobný prohřešek loni dostalo pokutu v řádu statisíců ještě dalších sedm firem. Mimo to mířil velký počet pokut – celkem dvacet – na nelicencované zprostředkovatele spotřebitelských půjček.
Česká národní banka se zaměřila také na směnárny ve velkých městech. V Praze udělila statisícové pokutu a odebrala licence třem směnárnám. Expert na finanční regulatoriku Vincent Santamaria řekl, že podle pokut se Česká národní banka vloni zaměřovala hlavně na ochranu spotřebitelů a nekalé praktiky obchodníků.
Mf Dnes
Týraných mužů přibývá, píše Mladá fronta Dnes. Podle ní o pomoc požádalo loni v Česku 600 mužů. Sociální pracovníci ale tvrdí, že zmíněné číslo vystihuje jen zlomek skutečnosti. List zároveň upozorňuje, že pro týrané muže zatím neexistují třeba azylové domy, kam se můžou před násilnými partnerkami ukrýt. Změnit to má podle listu zákon, který připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí.
Kvůli domácímu násilí vykázali policisté letos 1100 lidí, podle Bílého kruhu bezpečí jim chybí školení
Číst článek
Přesné statistiky toho, kolik mužů je obětí domácího násilí, prakticky neexistují. Podle několika průzkumů se jako oběť domácího násilí cítí 10 až 38 procent dotázaných mužů. Rozdíl je daný tím, že muži se za svůj problém stydí nebo si ani jako oběti nepřipadají. Pokaždé totiž nemusí jít jen o fyzické týrání. Řadí se tam také sexuální nebo ekonomické násilí, kdy oběť musí třeba odevzdávat svůj výdělek, popisuje list.
Problém ale je, že v Česku neexistují specifické služby pro týrané muže. Podle deníku nejčastěji najdou azyl u rodiny nebo kamarádů, zatímco pro týrané ženy jsou dokonce utajené azylové domy nebo byty.
Lidové noviny
Pětina dětí v Česku má odklad a začne chodit do školy o rok později, upozorňují Lidové noviny. A dodávají, že je to často zbytečně. Podle oborníků z pedagogicko-psychologických poraden se u předškoláků čím dál víc věcí posuzuje jako porucha. Pomoc by mohla včasná příprava dětí v rodinách a školkách.
Česko se s vysokým počtem odkladů potýká dlouhodobě. Za posledních třicet let se situace nezměnila, i když se školní prostředí vyvíjelo. Nejčastěji do školy nastupují později děti narozené v létě, které ještě jsou na rozdíl od svých vrstevníků příliš hravé a nejsou připravené plnit školní povinnosti. Problémem můžou být i poruchy řeči nebo soustředění. Podle Heleny Hudečkové ze soukromé pedagogicko-psychologické poradny jim děti posílají i učitelé, aby se chránili. Bojí se, že je někdo obviní ze špatného postupu, tak chtějí mít potvrzení.
Podle České školní inspekce je pro přípravu na školní ostrý start důležitá především logopedická prevence, experimentování, badatelské učení a rozvoj tvořivosti.
Regionální deník
Češi pořádně nevědí, jak funguje Evropská unie. Vychází to z průzkumu agentury STEM, který má k dispozici regionální Deník. Třeba jen čtvrtina Čechů ví, že Evropská unie dává Česku víc peněz, než do ní vkládáme. Česko totiž získalo z rozpočtů už přes 800 miliard korun více, než do nich odvedlo.
Analytička agentury STEM Michaela Trtíková Vojtková listu dodala, že většina Čechů žije v představách, že Brusel nám vše nařizuje a my se v Evropské unii na rozhodování nepodílíme. Překvapivé na průzkumu taky podle deníku bylo, jak by Češi chtěli naložit s unijními penězi. Stejně jako do dopravy by chtěli, aby šly do ochrany životního prostředí.
O unijním rozpočtu budou ve čtvrtek na mimořádném summitu rozhodovat šéfové států a vlády členských zemí. V letech 2021 až 2028 bude k dispozici zhruba 25 bilionů korun. Teď už bez Velké Británie si je mezi sebou rozdělí 27 států.
Hospodářské noviny
Spojené státy stupňují tlak na Česko kvůli digitální dani. Tak zní titulek Hospodářských novin. Svědčí o tom podle nich dopis, který na konci minulého týdne americká ambasáda poslala všem členům sněmovního rozpočtového výboru a který mají noviny k dispozici. Americký velvyslanec Stephen King v dokumentu označuje navrhovanou sedmiprocentní daň z obratu za diskriminační a hrozí obchodní válkou.
Digitální daň je diskriminační a může vyvolat odvetné sankce, napsal velvyslanec USA poslancům
Číst článek
Podle deníku tím velvyslanec myslel odvetná cla, která by pravděpodobně byla namířena na vybraný tuzemský export. Firmy z Česka vyvážejí do Spojených států každoročně zboží za 90 miliard korun. Jde například o výrobce leteckých motorů nebo gumárenské firmy. Zavedení digitální daně by dopadlo hlavně na velké technologické společnosti ze Spojených států, a to hlavně na Facebook, Amazon nebo třeba Google.
I kvůli americkému tlaku je možné, že zdanění velkých internetových společností bude nakonec mírnější. Řada poslanců včetně zástupců vládních stran ANO a ČSSD by sazbu snížila ze sedmi procent na pět. Digitální daň má začít platit letos v létě.
Právo
Dvě třetiny živnostníků platí na své penze minimum a vyšší odvody odmítají, informuje Právo. Komise pro spravedlivé důchody ale chce, aby se živnostníkům odvody vypočetly ze 75 procent rozdílu mezi příjmy a výdaji. Teď je to z padesáti procent. Hospodářská komora to ale důrazně odmítá, dodává list.
Deník píše, že odhadem 590 tisíc osob samostatně výdělečných si platí jen minimální pojistné, tedy přes 2500 korun. Podle ministerstva práce a sociálních věcí by to v budoucnu způsobilo, že by tihle lidé dosáhli na důchod ve výši 8400 korun. S takovou penzí podle resortu hrozí, že spadnou do systému dávek.
Zároveň je ale podle resortu důležité, aby bylo zapojení živnostníků do důchodového systému spravedlivé. I když odvádí dvě třetiny z nich minimální částku, průměrný zaměstnanec odvede 10 tisíc korun. Hospodářská komora se zvýšením nesouhlasí. Tvrdí, že by řada živnostníků nejspíš skončila.
Po penzijní reformě mají mít podle ministryně Jany Maláčové z ČSSD důchody dva pilíře. Nultý pilíř bude pro všechny stejný a ve výši zhruba třetiny průměrného platu. První pilíř bude stejně jako do teď, jen jednodušeji, oceňovat pracovní kariéru.
