„Krizi levice sledujeme vlastně všude, nejen v Česku,“ říká politoložka Kateřina Smejkalová. Za problém české politiky označuje také nedostatečnou zpětnou vazbu ze strany občanů.
Nejhorším řešením, jak upravit pravidla důchodového systému, je podle většiny respondentů snižování vyplácených penzí (81 procent) a zvyšování věku odchodu do důchodu (80 procent).
Armáda České republiky si znovu získává důvěru občanů. V červnovém průzkumu agentury STEM jí věřilo 70 procent dotázaných, o osm procent více než v lednu. Větší důvěru má mezi institucemi jen policie.
Česko by mělo podle 65 procent dotázaných usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i když by to znamenalo, že Rusku zůstanou některá okupovaná území.
Podle řady analytiků by přinejmenším v některých zemích mohla letos do složení europarlamentu výrazněji než v minulosti promluvit mladší voličská generace. Do jaké míry by to mohlo platit u nás?
Evropské unii důvěřuje 40 procent lidí. „To, že má nějaká instituce důvěru kolem 40 až 50 procent, je vlastně dobrý výsledek. Je to takový solidní střed,“ hodnotí data sociolog Martin Kratochvíl.
Důvěra v unijní instituce i organizaci jako celku, zda se lidé cítí být občany EU, dojem z užitku členství nebo postoj k euru. Všechny tyto faktory podrobil iROZHLAS.cz detailnímu zkoumání.
Podpora eura je v současnosti na 20 procentech, ukazují data Rozděleni Evropou. Skeptický přístup definuje obava z neznámého a v kombinaci s tím sentiment ke koruně jakožto národnímu symbolu.
„Bezpečný prostor navenek i uvnitř, kde máme možnost se rozvíjet a budovat vlastní prosperitu,“ popisuje sociolog Martin Kratochvíl očekávání, které má společnost spojená s českou účastí v EU.
Česko si připomnělo 20 let od vstupu do Evropské unie. Po prvotním optimismu následovala četná zaškobrtnutí a i průzkum agentury STEM ukazuje, že část společnosti je nadále skeptická.
Po dvou dekádách rozdělují evropská témata Čechy do šesti skupin. Data STEM ukazují, jak se do vztahu promítají krize, jestli cítí sounáležitost, nebo jak EU vnímají mladí.
Evropská unie je pro Čechy vzdálená, abstraktní a moc o ní nevědí. EU ve společnosti nikdy pořádně nezačala být tématem, Češi se spokojili s tím, že se ČR před 20 lety stala členským státem.
Praha||Anna Urbanová, Matylda Hofschnaidrová|Zprávy z domova|Rozděleni Evropou
Utahovat šroubky evropské integrace, nebo rozvázat spolupráci? Češi si v Evropské unii příliš nepřejí ani jeden z extrémů, vyplývá z dat průzkumu Rozděleni Evropou.
Jak ukázal unikátní průzkum analytického ústavu STEM pro Český rozhlas Rozděleni Evropou, Češi z EU nechtějí vystupovat. Líbily by se jim ale určité reformy fungování.
Letos v lednu věřilo vojákům 62 procent populace. Ukazují to lednové výsledky šetření analytického ústavu STEM, které mají Radiožurnál a iROZHLAS.cz k dispozici.
Napříč českou společností panuje shoda: ztotožňuje se s evropanstvím. Zádrhel ale nastává v otázce, zda se lidé cítí být občany Evropské unie. Proč? Odpověď nabízí průzkum Rozděleni Evropou.
Kalkulačku projektu Rozděleni Evropou si sami vyzkoušeli i čeští politici. Před červnovými volbami do Evropského parlamentu chce většina stran mířit na všechny skupiny společnosti.
Podle průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas se většina dotázaných cítí být Evropany, ale jen část z nich je spokojena s členstvím v EU. Proč není sedmadvacítka populárnější?