Od ledna musí všechny obce v Česku povinně separovat textil a musí zřídit místo, na které bude možné oblečení a obuv odložit. Podle ministerstva se u nás za rok vyhodí 180 tisíc tun textilu.
„Úředníci mají téměř na denní nebo týdenní bázi překvapení, co se tam změní. Něco, co fungovalo, přestane fungovat,“ popisuje digitální stavební řízení výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Vladyková.
Jak už dříve informoval server iROZHLAS.cz, projekt měl projít před spuštěním ročním testováním. Ani to se ale nakonec nestíhá, eSbírku proto neviděli ani advokáti, soudci či žalobci.
Bitva obcí se státem o to, kdo bude mít jaký příjem z jakých daní, zatím neskončila. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS očekává dohodu do konce srpna.
Víc než tři sta stran změn zákonů a skoro 350 stran zdůvodnění úprav. To jsou materiály ministerstva financí k úspornému balíčku, který má snížit schodek veřejných rozpočtů.
Vláda chce v rámci „ozdravení“ státních financí daň z nemovitosti navýšit a přebytek si stáhnout do státní kasy. Proč je to podle Lukla špatně? A jsou samosprávy solidární se státem?
„Nepovažuji za správné, že se tyto reformy plánují z centra, bez účasti a seznámení se s pohledem dotčených obcí,“ uvedl Petr Pavek na sněmu Svazu měst a obcí.
Negativní dopad na zaměstnance by podle šéfa odborů Josefa Středuly mohly mít i některé změny DPH a spotřebních daní, ale také chystaná důchodová reforma.
„Vláda svým nařízením zrušila 300 poboček, ale jaké to budou, mělo být předmětem diskuse dávno předtím. Zástupci České pošty měli dojet za představiteli měst a diskutovat s nimi,“ říká Vladyková.
„Přístroje jsou drahé, speciálně malé obce si to dovolit nemohou. A výnos z pokut malé obce nedostanou, dostane to zpravidla obec s rozšířenou působností, tedy nadřízený úřad,“ říká Jaroslav Paznocht.
Uvolnění starostové obcí do 300 obyvatel dostanou měsíčně přes 47 tisíc korun hrubého. Některým se ale stanovení odměn vládou nelíbí. Svaz měst a obcí chce, aby se odměny zvyšovaly automaticky.
Lízner připomíná, že slučování obcí bylo aplikováno už v socialistickém Československu a výsledky nebyly příliš úspěšné. „Vůbec bych tady nehovořil o socialismu. To je jiný systém,“ reaguje Münich.
Čerstvě tu máme hned dva konfliktní případy, které proti sobě postavily vládu a starosty. Prvním je daň z mimořádných zisků, druhý sledujeme na Plzeňsku, kde se zvažuje výstavba obří továrny.
„Čekal jsem, že to nebude veselé, ale nečekal jsem, že to bude až tak smutné,“ krčí rameny Michal Tichý, starosta Senice na Hané (STAN), když mluví o penězích, o které obec přišla kvůli pádu Sberbank.
Poslanecká sněmovna schválila novelu takzvaného lex Ukrajina, který má mimo jiné omezit podporu pro uprchlíky a motivovat je k zapojení do pracovního procesu.
Kvůli krachující bance Sberbank si začala některá města brát úvěry. Třeba Určice na Prostějovsku. Obec potřebuje zaplatit opravy chodníků i stavbu multifunkčního hřiště, na které už získala dotace.
Stát chce zachovat malé prodejny se smíšeným zbožím a potravinami na vesnicích. Připravil pro ně tak dotační program, o který se kraje můžou už teď hlásit.
Luzar odmítá, že by nový stavební zákon měl potěšit velké investory a developery. Ti prý naopak přicházejí o možnost ovlivňovat samosprávu, aby jim stavební úřad povoloval jejich projekty.
„Nakonec i to, že bylo povoleno, aby ze sklepů byly stavěny byty, je přesně to, co si developeři přáli, co žádají a co má nějakým způsobem umocnit jejich pozici na trhu,“ komentuje zákon Lukl.
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) aktuální návrh považuje za paskvil: „Ke zrychlení nepřispěje, naopak je tu riziko, že ohrozí nejen stavební řízení, ale i čerpání peněz z Evropské unie.“
