Radary jsou pro obce příliš drahé, z pokut nedostanou ani korunu, říká šéf dopravní komise
Jeden řidič se minulý týden řítil brněnskými ulicemi rychlostí skoro 150 kilometrů za hodinu. Maximální povolená rychlost tam byla 60 kilometrů za hodinu. Řidiči teď hrozí až roční zákaz řízení. S tím, aby se takových případů stávalo čím dál míň, pomáhají pevně instalované radary, které obce používají čím dál víc. Osvědčují se? Odpovídá předseda dopravní komise Svazu měst a obcí a uvolněný starosta Středokluk na Praze-západ Jaroslav Paznocht.
Jaké máte zkušenosti s měřením rychlosti klasickými, napevno namontovanými radary?
Je to jedna z možností zvyšování bezpečnosti. Bohužel v menších obcích na silnicích první a druhé třídy je někdy problém s Ředitelstvím silnic a dálnic nebo s kraji vůbec instalovat jakákoliv řešení, třeba zužovat silnice, víc přechodů. Pokud někdo jede rychle ve městě, tak radar nic nevyřeší – ten člověk očividně nepřemýšlí a radar ho nezastaví.
Radary na měření rychlosti si dovolí větší města, která z toho zároveň mají výnos, vysvětluje Jaroslav Paznocht
Jak se vlastně vybírají místa, kam se radar umístí?
Je to spíš tam, kde si to obec prosadí. Právě proti ŘSD, kraji a Policii ČR, která místo určuje, je to někdy složité, protože proces je náročný, v celé republice jsou různí úředníci, kteří to schvalují, a někdy je to průchodnější, někdy méně.
Problém je způsob, protože přístroje jsou drahé, speciálně malé obce si to dovolit nemohou. A hlavně výnos z pokut malé obce nedostanou, dostane to zpravidla ORP (obec s rozšířenou působností), tedy nadřízený úřad.
Zaplatí se díky pokutám náklady na provoz zařízení?
Problém je, že když ve Středoklukách uděláme radar, tak pokuty bude vybírat městský úřad Černošice, ale obce Středokluky budou kupovat radar, což jsou dneska statisíce korun. Musí se o něj starat, musí ho pravidelně kontrolovat, musí mít revize.
Dražší dálniční známky či jednodenní kupon. Resort dopravy chystá i úspory desítek milionů korun
Číst článek
Obec z toho nedostane ani korunu. A dokonce není ani oficiálně legální způsob, jak peníze z Černošic dostat, protože ministerstvo vnitra to, řekněme, nemá rádo.
Jak tedy systém funguje, většina obcí si radary pronajímá?
Obce si to většinou kupují a řídí, ale je to velice drahé, proto jich zase tolik není. Dovolí si to větší města, která zároveň mají výnos.
Pomáhá radarové měření opravdu zklidnit provoz v obci?
Podle zkušeností z jiných obcí, kde je speciální měření, což jsou Říčany v okolí Prahy, tak určitě.
Jsou instalované radary lepší než ty nárazové policejní kontroly, které hlídkují s mobilními radary?
Klasický český problém je, že získat nebo přemluvit Policii ČR, aby hlídkovala s radarem, je velice těžké. Policie nemá dostatek personálu dlouhodobě a měření probíhá doslova jednou za uherský rok.
Celé audio si můžete poslechnout v článku vlevo výše.
