Ještě v prvním ročníku tady ale nebylo tak prázdno jako dnes. „To bylo ještě v době covidu. Ale postupně se žákyně vytrácely, asi si svůj studijní obor nezvolily dobře,“ vysvětluje mistrová.
Přijímací zkoušky na střední školy ukázaly na postup v digitalizaci, ale i na trvající mezery v systému. Ten stále zvýhodňuje děti, jejichž rodiče se v něm vyznají a mohou investovat do přípravy.
Učňovské školství trápí špatné studijní výsledky žáků i jejich časté předčasné odchody ze vzdělávání. Jednou ze škol, ze kterých by si měly vzít ostatní příklad, je učiliště v Roudnici nad Labem.
Pro rodinu je dítě na učňovské škole ekonomicky nejméně výhodné. Nejenže často potřebuje nákladné pomůcky, ale kvůli výdělku na praxi rodina přišla o podporu. I proto děti školu leckdy nedokončily.
Podle pedagogických odborníků by také měly víc odpovídat aktuálním trendům ve vzdělání. Souhlasí s tím i zástupci nové vlády koalic Spolu a Pirátů se Starosty a nezávislými.
Učni dohánějí praxe, které nemohli mít v minulém školním roce kvůli pandemii koronaviru. Letos jim to mimořádně umožnilo ministerstvo školství, využilo toho zhruba 60 učilišť.
Hejtman Moravskoslezského kraje, šéf školské komise Asociace krajů a poslanec za ANO ve Dvaceti minutách Radiožurnálu popsal základní princip minimální bodové hranice pro přijetí na střední školy.
Krajský soud v Ostravě poslal zadlužené havířovské učiliště do konkurzu. Baron school, za kterou stojí bývalý šéf zkrachovalé Moravia banky Jiří Baron, musela skončit už v pololetí. Pro studenty našlo hejtmanství jiná místa. Kantoři jsou ale bez peněz řadu týdnů.
Truhlář, strojař, obráběč kovů, mechanik. Profese, které jsou dnes na trhu práce žádané, ale děti o ně výrazný zájem nejeví. Letos ovšem nastal mírný obrat. Podle Pardubického kraje si žáci podali na učební a technické obory o 14 procent víc přihlášek.
Odborná škola výroby a služeb v Plzni chce od září otevřít nový obor textilní a oděvní výroba. Přijala by až 24 žáků, zatím se ale nikdo nepřihlásil nikdo, přitom o absolventy mají firmy zájem. Podobná situace je i na učilišti v Plané na Tachovsku, kde mají vybavené textilní dílny, ale kvůli nulovému zájmu žáků jsou prázdné.
Havířovští učni se dnes vrátili do školy. Vedení jejich soukromého učiliště se dohodlo s majitelem budovy, který je kvůli údajným dluhům za nájem odmítal pustit dovnitř. Šéf školy Jiří Baron, který stál v čele dozorčí rady zkrachovalé Moravia banky, slíbil, že zaplatí dopředu pět měsíčních nájmů.
Havířovské učiliště Baron school, které zavřelo dveře studentům, vyšetřuje policie. Učni se dnes opět do zamčené školy nedostali. Vlastník budovy je tam odmítá pustit. Tvrdí, že mu jednatel školy stále nezaplatil dluhy na nájemném. Zástupcem školy je někdejší šéf dozorčí rady zkrachovalé Moravia banky Jiří Baron, který prohlašuje, že nic nedluží. Studenti tak místo učení dnes vyrazili na branné cvičení.
Mezi mladými z Olomouckého kraje roste zájem o technické obory i o možnost vyučit se řemeslům. Ředitelé středních škol proto od září letošního roku otevřou více tříd. Například Sigmundova střední škola strojírenská v Lutíně chce přidat jednu třídu v oboru mechanik seřizovač.
Řemeslné obory dlouhodobě příliš nelákají, ale přitom lidé s výučním listem mají často na trhu práce velkou šanci na dobré uplatnění. V Plzeňském kraji se letos nabídka učebních oborů rozšíří. Hned dva nové obory cukrář a řezník chce otevřít Střední odborné učiliště v Plané na Tachovsku.
Počet žáků pražských učilišť se za posledních pět let snížil téměř o čtvrtinu. Nedostatek učňů je v oborech pokrývač, obráběč kovů, čalouník nebo krejčí. V Praze je jejich málo mimo jiné i kvůli ukončení masivní průmyslové výroby. Naopak třeba počet kominíků rychle roste.
O absolventy technických oborů je v České republice stále nouze. Mladí lidé přitom po základní škole často volí učební nebo studijní zaměření, se kterým později jen těžko hledají uplatnění. Některé školy se proto inspirovaly v Německu a začaly nabízet takzvané duální vzdělávání.
Mají vysokou školu, přesto jim nezbude, než se vrátit do školních lavic mezi 15leté učně. Čerství vysokoškoláci stále častěji ve svém oboru neseženou uplatnění, nebo s prací nejsou spokojeni. A protože nechtějí skončit na úřadech práce, řeší to někdy i hodně netradičně.
Klatovský kulturní dům dnes hostí tradiční akci Akademie řemesel. Koná se zhruba po dvacáté a jde o jednu z nejucelenějších přehlídek učebních a studijních oborů, které nabízejí školy a učiliště nejen v západočeském regionu.
Žáci devátých tříd se právě v tomto období rozhodují, kam po základní škole. Vybrat si v 15 letech povolání na celý život není lehký úkol, dětem ale mohou jejich výběr usnadnit tradiční přehlídky středních škol a učilišť, které na podzim postupně hostí téměř všechna větší středočeská města. ‚Burza‘ škol se dnes koná i v kolínském městském společenském domě.
Sehnat vyučeného řezníka nebo krejčího, s tím mohou mít firmy v Plzeňském kraji problém. Zájem žáků o tradiční řemesla totiž i na západě Čech upadá. Na nedostatek kvalifikovaných pracovníků reagují některé odborné školy nebo učiliště v regionu. Nové obory chystají například některé krajem zřizované školy na Tachovsku.
Klasický duální systém vzdělávání najdeme v německy mluvících zemích, kde mají žáci dvojí status. Ve škole se učí a s podnikem mají uzavřenou zaměstnaneckou smlouvu. Podle ní se zavazují, že po vyučení do firmy nastoupí a společnost se naopak zavazuje, že jim zajistí pracovní místo.
Jihočeský kraj rozdělí mezi 15 vybraných středních a odborných škol i učilišť 137 milionů korun. Finance z evropských fondů mají zkvalitnit a zatraktivnit výuku technických oborů. Školy si tak mohou zakoupit moderní vybavení, na které by ze svého rozpočtu jinak nedosáhly.
V budoucnu by mohly mít desítky studentů jasno o svém zaměstnání už při nástupu do školy. Pomoci má projekt Pospolu, do kterého se mohou zapojit Střední odborné školy a firmy. O teorii se postará škola, o praxi a potřebnou kvalifikaci pak podnik, který si tím sám vychovává a vybírá budoucí pracovníky.
Klesající počty studentů připraví o práci další učitele. Po přijímacích zkouškách střední školy jen obtížně naplňují třídy, a mnozí ředitelé proto hromadně rozdávají výpovědi. Nejkritičtější je situace na učilištích a odborných školách, které jen marně konkurují gymnáziím. Například střední průmyslovou školu v ostravských Vítkovicích čeká největší vlna propouštění v historii.
Průmyslové podniky mají nedostatek odborníků. Více než polovina volných pracovních míst je v průmyslu. Děti ale nemají o učňovské obory zájem. Šikovný řemeslník si dnes přitom vydělá více, než absolvent humanitního oboru. Pardubický kraj spustil projekt, který má děti přilákat do lavic průmyslových učilišť a středních škol.
Dva problémy najednou může vyřešit spolupráce firem s odbornými školami. Poklesne nezaměstnanost a firmy získají dostatek kvalifikovaných pracovníků. Přesně takovou cestou jdou domažlické učiliště a výrobce plastových obalů na medikamenty Gerresheimer Horšovský Týn.