Řemeslník si dnes vydělá více než inženýr, zdůrazňuje význam učilišť hejtman Vondrák

Chceme poukázat na to, že někdo, kdo je talentovaný v matematice, může nahradit svůj nedostatek v češtině. A naopak. Tak přibližuje hejtman Moravskoslezského kraje, šéf školské komise Asociace krajů a poslanec za hnutí ANO Ivo Vondrák ve Dvaceti minutách Radiožurnálu základní princip minimální bodové hranice pro přijetí na střední školy.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řemeslník v dřevovýrobě (ilustrační foto)

V návrhu zákona o duálním vzdělávání chtějí zatraktivnit učňovské obory – nebude se učit jenom na škole, ale i v podnicích. Ilustrační foto | Zdroj: Profimedia

Proti zavedení minimální bodové hranice se postavilo ministerstvo školství i tripartita. Podle Vondráka ale jde spíše o komunikační problém, než že by byl návrh špatný. „Tady došlo k jakémusi zatemnění… právě tímto chceme zvýšit kvalitu,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s hejtmanem, poslancem za hnutí ANO a šéfem školské komise Asociace krajů Ivem Vondrákem o minimální bodové hranici pro přijetí na střední školy a také o učňovských oborech

Kritici namítají, že podle návrhu by jediný test rozhodoval o budoucnosti dětí. S tím ale Vondrák nesouhlasí – komise usiluje například, aby se v 5. a 9. třídě vrátily do hry závěrečné zkoušky, a to komplexnějšího charakteru.

Takzvaný cut-off score, tedy minimální bodová hranice, má rovněž zvýšit počet dětí, které jdou do učňovských oborů.

„Úroveň učňovského oboru není dána jenom těmi obory jako takovými, ale dětmi, které tam chodí. Jestliže dnes se téměř všichni dostanou na střední školu s maturitou, tak potom na učňovské obory jdou skutečně ti, kteří chtějí, nebo ti, kterým už nic nezbývá. Potom je motivace nulová,“ vysvětlil.

Nesouhlasil zároveň s argumentací moderátorky Marie Bastlové, že jde o nahánění žáků do učilišť, aby zlepšily jejich úroveň.

„Pokud žáci neprokáží, že mají na teoretickou úroveň znalostí, která v budoucnu bude po nich vyžadována v rámci maturitní zkoušky, tak si říkáme, zda by nebylo lepší zkusit, aby dělaly obory, které jsou také zajímavé,“ řekl s tím, že v současnosti si řemeslník mnohdy vydělá mnohem více než „hloupý“ inženýr. 

„Ti, kteří jsou dneska slabí na středních školách, tak ať raději odejdou – a myslím si, že pro ně to bude i lepší – do učňovského oboru, který může nabídnout zajímavé a atraktivní zaměření a uplatnění.“

Dodal také, že v návrhu zákona o duálním vzdělávání chtějí zatraktivnit učňovské obory – nebude se učit jenom na škole, ale i v podnicích, které chtějí absolventy využít. „Bude to úplně jiná hra.“

Marie Bastlová, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme