„V případě náhlé krizové situace dokážeme velmi rychle zabezpečit aktuální snímek,“ vysvětlila v exkluzivním rozhovoru pro iROZHLAS.cz Antonie Kalinová.
Nejmodernější virová laboratoř vznikla v areálu ve Vesci, kde vědci budou pracovat například s koronavirem SARS-CoV-2. V laboratoři jsou přísná bezpečnostní opatření.
Mexičtí vědci pojmenovali nový druh světlušky po oscarovém režisérovi Guillermu del Torovi. Entomologové z mexické z univerzity tak chtěli vzdát hold svému krajanovi, který má vášeň pro hmyz.
Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické se věnují analýze vzorků psychoaktivních látek neznámého složení. Metoda pomáhá v nemocnici při zjišťování původu otravy pacienta.
Podle vědců narůstající odolnost mikroorganismů vůči antibiotikům představuje jeden z největších problémů dnešní medicíny. Pomoci k řešení by mohla i možnost sledovat hladiny antibiotik.
Proč v Česku nepracuje ve vědě víc žen? Mezi zeměmi EU patří Česko v tomto ohledu k nejhorším. Změnit to můžou nová pravidla pro granty - šanci mají jen instituce, které podporují genderovou rovnost.
„Můžeme říci, že hlavní složky nebo přísady neutronových hvězd jsou interakce hadron-hadron. A to je to, co studuji já. Úplné základy, chcete-li,“ říká fyzička.
Kočičí hra vypadá jako boj a naopak kočičí boj může mnohdy připomínat hru. Pro kočky je tohle rozdělení přirozené, ale jejich majitelé to rozliší jen stěží.
Tlustohlavec je ryba žijící ve velkých hloubkách a pro vědce je záhadou. Nemá skoro žádnou svalovou hmotu a po vytažení z vody se změní v rosolovitou hmotu.
Studie zkoumala fyzikální proces, při kterém se pevný čtvereček čokolády mění v hladkou emulzi. Autoři zjistili, že uvolňuje tukový film, který pokryje jazyk, a vytváří tak „hladký“ pocit v ústech.
„Chtěl jsem se podívat na období v Einsteinově kariéře a zjistit, jak to vypadalo ve chvíli, kdy neotřásal celou Zemí, ale pracoval coby obyčejný vědec,“ říká autor knihy Michael Gordin.
Mluvit s lidmi, kteří už nejsou mezi námi. Požádat je o radu, svěřit se jim. Nemožné, říkáte si. Ale digitální klony našich nejbližších už jsou realitou.
„Je to skutečně úspěch, který bude motivovat další fúzní výzkum, protože ukázal, že to funguje,“ vysvětluje Slavomír Entler z ústavu fyziky plazmatu Akademie věd.
Minerály podobné těm, které vědci našli v meteoritu, jiní experti uměle vytvořili v laboratořích v 80. letech. Vědci ze vzorku kosmického tělesa analyzují ještě třetí, potenciálně nový nerost.
„Vyvinuli jsme metodu, která u zadních kontaktů dokáže měřit tloušťku a tvar. Při měření jsme na deseti sekundách. To už je téměř aplikovatelné do linky na výrobu solárních článků,“ popisuje vědec.
Ve skleníku se bude pěstovat i legendární hrášek. Lidé si budou moci prohlédnout fáze jeho vývoje. Původnímu účelu, kdy sloužil jako laboratoř, nicméně ustoupí a budou se v něm konat mj. přednášky.
„Díky výzkumu jsme zjistili, že Měsíc mohl zpočátku Zemi obíhat jinak, než jsme si mysleli. Jestli náraz vypadal tak, jak jsme ho nasimulovali, ale zatím říct nedokážeme,“ říká vědec Jacob Kegerreis.
Výzkumníci ve snaze změřit rozlohu mořských luk připevnili na hřbetní ploutve žraloků tygřích kamery. Získaná data odhalila největší známý ekosystém mořských luk na světě.
Na 3D tiskárnách s živým materiálem vědci pracují už déle. S jejich pomocí dokážou vyrobit třeba náhradní srdeční chlopeň z buněk pacienta nebo umělé maso z tkáňové kultury.
„Je to poděkování nejenom mně, ale samozřejmě celému týmu, že se nám v podstatě podařilo téměř na zelené louce v Ostravě vybudovat pracoviště biomedicínského výzkumu,“ říká Šimíček.
