Nalezené oběti si vybraly malou místnost jako útočiště a čekaly, až skončí déšť sopkou vyvržených kamenů. Ty však zablokovaly dveře a zabránily jim v útěku. Nakonec je zalila láva ze sopky.
Vědci pomocí umělé inteligence rozkrývají tajemství zuhelnatělých svitků z Herculanea, které přežily výbuch sopky Vesuv. Nově dešifrovaný dokument zřejmě popisuje poslední hodiny filozofa Platóna.
Díky míchání za vysokých teplot vznikaly velké částice vápence, takzvané klasty. Ty podle autorů výzkumu mají specifickou strukturu, díky čemuž malta a beton mají samozacelující se schopnosti.
Tři mladí vědci dokázali to, co se nikomu za téměř 2000 let nepodařilo. Rozluštili části zuhelnatělých svitků z Herculanea, které přežily výbuch sopky Vesuv. Text je přitom pro lidské oko nečitelný.
Cílem vědců, kteří vytvořili takzvanou Vesuvskou výzvu, je vyluštit text papyrových svitků z Herculanea – města, které v prvním století poničil sopečný výbuch.
Minulou gastroglosu jsem zakončila touto větou: Já už totiž nemám moc času. Jak povídám, dostala jsem se krásnými uličkami do určeného cíle, honosícího se třemi NEJ!
„Když je počet fragmentů velice rozsáhlý, tak je ruční rekonstrukce (malby) velice obtížná a rozeznat návaznost jednotlivých kousků na sebe je takřka nemožné,“ uvedl ředitel archeologického parku.
Kosterní pozůstatky zhruba 300 lidí se na pláži v Herculaneu našly už v 80. letech minulého století. Nyní historici potvrdili hypotézu, že je nejspíš od záchrany dělily jen minuty.
Oba muži leželi na zádech pod nejméně dvoumetrovou vrstvou popela. První z nich byl mladý, pravděpodobně ve věku mezi 18 a 25 lety, a archeologové se domnívají, že šlo o otroka.
Předběhli dobu s podlahovým vytápěním, stavbou akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu. A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů.
„Extrémní teplota zapálila tělesné tuky a způsobila, že se vypařily měkké tkáně a došlo k rychlému poklesu teploty,“ vysvětluje antropolog Pier Paolo Petrone z neapolské univerzity.
Archeologové objevili v atriu bohatě zdobeného domu v Pompejích dobře zachovanou fresku bájného Narcise, který zamilovaně pozoruje svůj odraz na vodní hladině.
Italští experti však zdůraznili, že k panice nejsou důvody a že přijatá opatření jsou součástí standardního nouzového plánování pro případ přírodních katastrof.
Italské úřady dokončují evakuační plány pro 700 000 lidí z okolí Vesuvu poté, co vědci varovali, že riziko výbuchu této sopky je zase o něco větší. Plán se týká 25 ohrožených měst a vytváří nově sedm takzvaných červených zón, tedy nejvíce ohrožených oblastí, uvedl britský list The Independent. Úřady ho chtějí zveřejnit do konce tohoto měsíce.
