Plinius o erupci napsal dva dopisy poté, co ji sledoval z domu svého strýce Plinia staršího v Miseně. Den výbuchu, který stanovil, začal být zpochybňován na konci 18. století, kdy se odborníci přiklonili k datu 24. října roku 79. Tuto teorii podpořil i nápis na stěně domu v Pompejích, objevený v roce 2018, odkazující na datum, které by podle našeho kalendáře odpovídalo 17. říjnu. Další písemný popis erupce pochází od řecko-římského historika a senátora Cassia Diona, který uvedl, že k ní došlo na podzim. Ten ovšem ve starověkém římském kalendáři začínal 8. srpna.

Gabriel Zuchtriegel, ředitel archeologického parku Pompeje, nyní prohlásil, že neexistují žádné doložené důkazy potvrzující teorie o pozdějším datu.

„V průběhu let byla navržena různá data, založená v podstatě na chybách a nedorozuměních,“ dodal. „Teprve ve druhé polovině 20. století moderní filologie jasně stanovila, že nejstarší rukopisy uvádějí jako správné datum 24. srpna. Neexistují žádné alternativy, buď věříte Pliniovi, nebo musíte jednoduše předpokládat, že udělal chybu.“

Studie rovněž analyzovala změny klimatu a zemědělské postupy ve starověkých Pompejích. Zuchtriegel uvedl, že nálezy starověkých rostlin a plodů, například kaštanů, které dnes dozrávají na podzim, Pliniovu datu odporují jen zdánlivě.

„Lidé předpokládali, že příroda a klima byly vždy víceméně stejné, dnes si však uvědomujeme, že tomu tak není. Je pravděpodobné, že Plinius měl pravdu, když datoval erupci na 24. srpna a že možná musíme přehodnotit nálezy plodů a rostlin, které s tím na první pohled nesouhlasí. To by nám mohlo říci něco o změnách klimatu, biologické rozmanitosti a konzervačních technikách ve starověkém světě. Například dodnes existuje druh kaštanu, který dozrává v srpnu, takže nález kaštanu ve starověkých Pompejích nutně nepopírá Plinia.“

Anna Hašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít