Svitky z Herculanea odhalují další tajemství. Nastiňují poslední hodiny filozofa Platóna
Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu sopky Vesuv, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna. A také konkrétněji místo jeho hrobu. S odvoláním na badatele pod vedením profesora z Univerzity v Pise to na svém webu píše list The Guardian a stanice CNN. Jeden ze svitků podle nich popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně.
Navzdory tomu, že bojoval s horečkou a byl na pokraji smrti, si Platón zachoval dostatek jasné mysli, aby kritizoval hudebnici za nedostatek rytmu, vyplývá z vyprávění na svitku. Dříve se podle vědců mělo za to, že se hudba ztvárněná otrokyní Platónovi líbila.
Umělá inteligence rozluštila část zuhelnatělých svitků zpod Vesuvu. Vědcům se dosud rozpadaly v rukou
Číst článek
Dešifrovaný text dále naznačuje, že ho pohřbili pravděpodobně v tajné zahradě někdejší akademie v Aténách, kterou sám založil přibližně v roce 387 před naším letopočtem. Dosud se podle vědců vědělo, že byl pohřben v akademii, ale nebylo známo konkrétní místo.
Text také naznačuje, že Platóna prodali do otroctví na ostrově Aigina nacházejícího se nedaleko Atén možná už v roce 404 před naším letopočtem, kdy Sparťané ostrov dobyli. Nebo případně v roce 399 před naším letopočtem, krátce po smrti jeho učitele Sókrata, napsal The Guardian.
„Dosud se věřilo, že Platón byl prodán do otroctví v roce 387 před naším letopočtem během svého pobytu na Sicílii na dvoře Dionýsia I. ze Syrakús,“ nastínil profesor Graziano Ranocchia z Univerzity v Pise, jenž stál v čele týmu dešifrujícího svitek, který pohřbil popel po výbuchu italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu.
Luští umělá inteligence
Dokument je podle CNN součástí asi 1800 zuhelnatělých svitků objevených v 18. století v budově Herculanea, o níž se předpokládá, že patřila tchánovi římského vojevůdce a politika Julia Caseara.
Apollón, Paris i kněžka Kassandra. Archeologové objevili v Pompejích ohromující umělecké fresky
Číst článek
Odborníci k jeho dešifrování použili umělou inteligenci společně s technikami, které jim podle nich umožnily přečíst části dříve skrytého textu z částečně zničených papyrů.
„Poprvé jsme byli schopni číst pořadí skrytých písmen z papyrů, které byly zabalené v několika vrstvách a přilepené k sobě,“ popsal Ranocchia, podle něhož schopnost identifikovat tyto vrstvy a virtuálně je přerovnat do původních pozic, aby se obnovila textová posloupnost, představuje významný pokrok ve shromažďování množství informací. Práce je stále v počáteční fázi a plný dopad se projeví až v následujících letech, dodal profesor.
Platón žil přibližně v letech 428 nebo 427 až 348 či 347 před naším letopočtem a byl jednou z klíčových postav dějin západní filozofie. Římské město Herculaneum se nacházelo asi 20 kilometrů od antického přístavu Pompeje, který také zničila erupce Vesuvu.
