Středočeský kraj povolil odchyt a likvidaci problematických vlků už vloni. Myslivci by mohli zvířata zastřelit, jen pokud by významně napadli člověka nebo způsobili velké škody.
Vědci se dlouhodobě domnívali, že po oddělení psů od vlků se jejich evoluční cesty na rozdíl od jiných zvířat zcela jasně rozdělily. Zjistili ale, že se u našich mazlíčků dodnes rozvíjí vlčí geny.
Zatímco vlčí osídlení ve Šluknovském výběžku je díky přeshraničním programům velmi dobře zmapované, osídlení v Krušných horách je i kvůli rozlehlosti území těžší monitorovat.
Razová je od nejbližších stálých stanovišť vlků poměrně daleko. Ty se totiž nachází v Jeseníkách zhruba třicet kilometrů daleko. Takovou vzdálenost ale vlk bez problémů ujde za noc.
V záchranné stanici na vlčiště chtějí přestavět areál, který teď obývají divočáci. Navržené jsou celkem tři speciální výběhy, centrální manipulační plocha a přepažovací kotce pro krmení nebo uspávání.
Pro návštěvníky Krkonoš vlk podle něj nepředstavuje hrozbu. Populace vlka obecného v Krkonoších je stabilní. Vlk je druhem zvláště chráněným na celém území ČR.
„Normální vlci to víc potrhají a nevezmou jich tolik. Vezmou jich pár, pak se z toho nažerou. Tenhle si prostě jen hrál,“ říká chovatel Zdeněk Bradáč, který přišel v srpnu o víc než dvacet kusů ovcí.
„Víme, že ten jedinec se stále pohybuje tady v okolí vlčího výběhu. Ta aktivita je tam prakticky identická - ráno, dopoledne, podvečer a večer,“ řekl mluvčí parku.
Při poslední kontrole ve výběhu správci napočítali devět zvířat ze třinácti. Podrobnosti Radiožurnálu sdělil Jan Mokrý, vedoucí oddělení zoologie Správy Národního parku Šumava.
Ve výběhu má být třináctičlenná vlčí smečka, při posledních kontrolách správci napočítali deset a v úterý devět zvířat, informoval v tiskové zprávě mluvčí parku Jan Dvořák.
„Normální vlk se člověka bojí a utíká před ním. Když ho potkáte, tak to je většinou v situaci, že vlka překvapíte,“ říká zoolog Václav Pavel z Chráněné krajinné oblasti Orlické hory.
Evropským vlkům skončí bezstarostné období. Evropská komise plánuje usnadnit jejich odstřel. Chce tak předcházet škodám, které tyto šelmy páchají na hospodářských zvířatech.
Vlk je vrcholový predátor, ohrožují ho pouze přírodní podmínky, ilegální lovci či automobily. V Česku se na rozdíl od Slovenska vlci střílet nesmějí i proto, že Česko přijalo jinou evropskou směrnici.
Novelu se pokusila napadnout vícerá ochranářská sdružení. Upozornila, že povolení odstřelu není založené na odborných argumentech a vyvolává vážné obavy o budoucnost ohrožené vlčí populace.
V národním parku České Švýcarsko se podle Lukáše Žáka z České zemědělské univerzity narodilo minimálně osm vlčat. Na základě záběrů z fotopastí ale soudí, že jich může být i deset.
„Jedná se o druh, který zde byl doma a člověk jej v minulosti vyhubil. Lze říci, že na české straně Krkonoš je to první pozorování losa evropského po několika desetiletích,“ řekl mluvčí Správy KRNAP.
Výzkum má ukázat, zda se jeleni vyskytují hlavně v oblastech s kvalitní potravou, nebo zda jsou kvůli návratu vlků opatrnější. Zároveň vědci mohou z trusu vlků zjistit složení jejich potravy.
U jedné ze smeček, která se pohybuje u Krásné Lípy kolem Kyjovského údolí, se podařilo potvrdit nejméně čtyři vlčata. Počty dalších se snaží odborníci z České zemědělské univerzity upřesnit.
Na Vysočinu se vrací vlci. Téměř dvě stě let tyto psovité šelmy v regionu nežily, v posledních letech už ochranáři zaznamenávali migrující jedince. Teď se ale jeden pár usadil ve Žďárských vrších.
CHKO Beskydy patří díky výskytu velkých šelem mezi evropsky významné lokality. Nejlepší podmínky má v horách severovýchodní Moravy vlk, poměrně dobré podmínky rys a nejméně příznivé medvěd.
Pohotovostní plán má ubezpečit veřejnost, že víme, co dělat s vlky, kteří by představovali pro člověka riziko, vysvětluje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny.