Vlčí smečky už dnes v evropských lesích nejsou výjimkou. Díky přísné ochraně se tato šelma v Evropě v posledních desetiletích dostala z pokraje vyhynutí.

Podle Evropské komise se ale nyní situace začíná obracet a populaci vlků je na některých místech třeba regulovat. Evropskému parlamentu a členským státům proto navrhla změnit příslušnou směrnici o stanovištích a ochranu rozvolnit. Navázala tak na rozhodnutí států Bernské úmluvy (77 zemí včetně celé EU) o ochraně evropské přírody, které v prosinci schválily snížení statusu ochrany vlků.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského z KDU-ČSL je to krok správným směrem. „Jsou oblasti, kde se vlk množí neskutečně rychle. To bohužel ohrožuje nejenom člověka, ale i přirozené okolí. Sám mám zkušenost z Broumovska, kde se vlk za posledních deset let neskutečným způsobem rozmnožil. Je tam několik smeček, které napadají ovce,“ uvedl Zdechovský.

Právě jeho politická frakce – Evropská lidová strana (EPP) patří v Evropském parlamentu k největším bojovníkům za rozvolnění ochrany vlků.

Dosud byl ve většině členských zemí možný pouze výjimečný odstřel problematických jedinců. Podle nového návrhu by však členské státy dostaly volnost v řízení vlčích populací na základě tzv. kvótového odstřelu. Podpořit ho plánuje také předsedkyně zemědělského výboru v Evropském parlamentu Veronika Vrecionová z ODS, která patří do skupiny Konzervativců a reformistů. Oceňuje, že návrh dá státům flexibilitu.

„Jsou země, které s vlky skutečně problém mají. A ty žádají rozvolnění ochrany. Jiné země zase problém nemají a ty budou moct dál vlka dál chránit na nejvyšší úrovni,“ říká Vrecionová. Návrh podle ní zřejmě Evropským parlamentem projde bez větších zádrhelů. „Předpokládám, že tady bude tlak na to, abychom to schválili v Evropském parlamentu co nejdříve a aby to proběhlo co nejvíce hladce,“ dodala.

Ploty a psy

Rozvolnění ochrany a tedy umožnění plošného odstřelu vlků naopak jednoznačně odmítá europoslanec strany Progresivní Slovensko Michal Wiezik z liberální frakce Renew. Pro změnu podle něho neexistují žádné vědecké argumenty. Domnívá se, že Evropská komise rezignovala na ochranu vlka.

„Vlk, který způsobuje škody, může být stejně tak odstřelen jako vlk, který v životě škody nezpůsobil, chová se přirozeně a má velký význam pro přírodu,“ kritizuje Wiezik.

A dodává, že škody na hospodářských zvířatech vznikají hlavně kvůli tomu, že zemědělci svá stáda dostatečně nechrání. „Zkrátka chovatelé v západní Evropě nejsou ochotní chránit svoje stáda. To je evidentní. Celá staletí fungovali bez vlka, zvířata se volně pásla na pastvinách. A teď mají problém, že se vlk vrátil,“ konstatuje Wiezik.

Vědecké studie podle něho prokázaly, že před vlky dokážou hospodářská zvířata celkem spolehlivě ochránit vysoké elektrické ploty a pastýřští psi.

Budoucnost českého vlka

Kromě europoslanců budou návrh Evropské komise projednávat také členské státy. Ty už se loni pro snížení ochrany vlka vyslovily. Proti bylo tehdy pouze Irsko a Španělsko, další čtyři státy se zdržely. Česko rozvolnění ochrany vlka podpořilo. A stále na tom trvá, jak Českému rozhlasu potvrdil ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL.

„Tento návrh velmi vítám. Byl jsem to já, kdo v roli ministra zemědělství opakovaně v zájmu chovatelů ovcí, koz, případně telat žádal tento krok na úrovni celé Evropské unie. Protože ty škody, které nám populace vlků dlouhodobě působí, jsou enormní,“ uvedl Výborný.

Pokud tedy návrh Evropské komise projde a státy dostanou volnou ruku v regulaci vlků, podpořil by Výborný snížení ochrany vlka i v Česku.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL by však Česko mělo přísnou ochranu zachovat. Zemědělce prý stát dostatečně podporuje preventivními opatřeními i náhradami případných škod na hospodářských zvířatech.

„Tuto kombinaci opatření lze považovat za adekvátní současnému stavu. Taková míra podpory a komunikace podpory chovatelů ovcí a koz mezi chovateli a veřejnou správou není v okolních státech běžná. Ani v Rakousku, na Slovensku, v Polsku či Německu, kde je výskyt vlka častější než v České republice. Budeme chtít zachovat zvláštní ochranu na úrovni jedinců,“ uvedl Hladík.

V Česku se podle Hladíka aktuálně vyskytuje 250 až 400 jedinců vlka. Návrh Evropské komise na snížení ochrany vlka už odsoudila řada mezinárodních organizací na ochranu zvířat, včetně například Mezinárodního fondu pro dobré životní podmínky zvířat. „Neexistuje žádný důkaz, že se populace vlků zotavily natolik, aby to odůvodnilo snížení ochrany,“ uvedla organizace.

Zmiňovaný Michal Wiezik navíc úpravu legislativy přirovnává k otevření Pandořiny skřínky. Obává se, že jakmile se příslušná směrnice o stanovištích otevře, bude chtít část europoslanců i členských států prosadit oslabení ochrany i u dalších druhů, jako jsou medvědi, tuleni či kormoráni, byť zatím takové návrhy otevřeně nezaznívají.

Zdeňka Trachtová, Eliška Vraná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít