Šlo například o návrh podaný Piráty a STAN, kteří se domáhali vyslovení neplatnosti zvolení Babky (ANO) v Jihočeském kraji, Maříkové (SPD) v Karlovarském kraji a Dvořáka (SPD) ve Zlínském kraji.
Prezident Zeman se podle svých slov cítí naprosto normálně. Řekl to v rozhovoru pro rádio Frekvence 1. Šlo o první rozhovor od začátku září. Zeman je hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici.
Výpadek levice, tak byl hodnocen jeden z výsledků nedávných voleb. Propadly hlasy tradičních levicových stran ČSSD a KSČM, když nestačily na pětiprocentní klauzuli. Ostatní se někam ztratily.
„Od Miloše Zemana se opět můžeme nadít nějakého postupu, který nikdo neočekává, nebo by ve standardních parlamentních demokraciích neočekával,“ podotýká politolog Jiří Pehe.
„Máme ještě komunální politiku. Třeba strana lidová také jeden čas nebyla v Parlamentu, ale zacílila na komunální politiku a zase se dostala zpátky,“ říká bývalý ministr vnitra František Bublan.
Praha||Ernestina Černá, Tomáš Vojkovský|Společnost
Sociologové ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, Jakub Komárek a Nina Fabšíková, analyzovali volební chování v letošních volbách do Poslanecké sněmovny. Pracovali s daty 3891 respondentů.
Soud odmítil e-mailové podněty, které nebyly elektronicky podepsané, i návrhy, u nichž pisatelé neodstranili vady, na které je volební senát upozornil. Zatím žádnou volební stížnost neposuzoval věcně.
„I na konkrétních jménech se nepochybně musí obě koalice shodnout. To je jasné i s ohledem na to, že odpovědnost za vládu ponese premiér,“ řekl Radiožurnálu místopředseda ODS Martin Kupka.
Lhůta pro zpochybnění voleb vypršela v pátek odpoledne, kdy Nejvyšší správní soud evidoval 210 stížností, téměř trojnásobek oproti roku 2017, kdy jich bylo 77.
„Na programových cílech se domluvíme,“ shrnul Fiala. Dodal, že koalice plní harmonogram přípravy vlády, který si stanovila. Podpis koaliční smlouvy a programu strany plánují k 8. listopadu.
„Myšlenky suverenity a návratu ke státu, abychom zapomněli na Evropskou unii, mezinárodní organizace… To je přeci šílené v době internetu,“ říká v rozhovoru Jan Zielonka.
Z hromadného „odcházení“, které se ve čtvrtek konalo v parlamentu, by měl Václav Havel radost jen zčásti: zcela jistě by se například neradoval z odchodu sociálních demokratů.
V Česku se skládání vlády bez intervence z Hradu obvykle opravdu neobejde, vždy ale jenom z toho důvodu, že se parlamentní strany nedokážou domluvit samy.
Nejsilnější vládní strana ČSSD se do dolní komory Parlamentu vůbec nedostala a stejně dopadli i komunisté, kteří ve sněmovně nebudou poprvé od listopadu 89. Prostě týden, kdy se děly věci.
ČSSD, KSČM, ale i hnutí Přísaha, Trikolora či Volný blok. Tato uskupení se letos do Poslanecké sněmovny nedostala. Spolu s nimi zůstal před branou dolní komory stát také 1 069 359 voličů.
Přes 13 200 Čechů v cizině muselo kvůli volbám podniknout mnohdy náročnou a nákladnou cestu na ambasády. Senátoři proto chtějí do nové sněmovny předložit návrh na zavedení korespondenční volby.
Stranou, která na podporu nejmladších voličů dlouhodobě vsází, jsou Piráti. Ti nakonec ve volbách získali pouhé čtyři mandáty. Vymstila se jim sázka na nevyzpytatelné mladé voliče?
Jen minimum respondentů kandidáty vybíralo až přímo ve volební místnosti. Týden před volbami to byly spíš ženy, lidi do 29 let, studenti a voliči koalice Pirátů s hnutím STAN.
„Dva koaliční slepence měly celou kampaň postavenou na vymezování se vůči Andreji Babišovi a celému hnutí ANO,“ hodnotí volební výsledek ministryně financí Alena Schillerová.
Vítěz volebního klání nezískal nejvyšší počet mandátů. A nejen to. O křesla v Poslanecké sněmovně oproti původnímu volebnímu systému „přišla“ koalice PirSTAN a hnutí SPD.
„Jak jsme absolvovali první jednání, mě naplnilo optimismem. Nenarazili jsme na zásadní problémy. Jsem přesvědčen, že splníme, co jsme slíbili,“ řekl Radiožurnálu místopředseda KDU-ČSL Marek Výborný.
„Padesát procent respondentů si přeje, aby prezident republiky pověřil sestavením nové vlády Petra Fialu. Aby pověřil Babiše, si přeje pouze 30 procent respondentů,“ řekl šéf Medianu.
Pokud by byl prezident Miloš Zeman kvůli špatnému zdraví zbaven výkonu pravomocí, mohl by se bránit u Ústavního soudu. Kdyby uspěl, verdikt může mít podle jeho šéfa Rychetského retroaktivní účinek.
Po minulých sněmovních volbách před čtyřmi lety soud dostal 77 stížností, většinu z nich zamítl. Rozhodl se ale přepočítat preferenční hlasy pro ODS ve středních Čechách.
„Je potřeba se začít bavit o ustavující schůzi Poslanecké sněmovny. Bavit se budeme i o půdorysu budoucí vlády a je potřeba se začít bavit o rozdělení portfolií,“ řekl Radiožurnálu Vít Rakušan (STAN).
Agentura Median si nechala ve volebním týdnu zpracovat dva neveřejné průzkumy. Jejich výsledek odpovídal sobotním výsledkům: koalice Spolu porazí hnutí Andreje Babiše ANO.
