„Tam, kde my na hydrantu strávíme deset minut čistého času, co vytéká voda, tak technik nechá vodu vytékat hodinu dvě, protože mají menší průtok,“ přibližuje Ručka z firmy Voda Brno.
Žádná linka, která by dokázala vysloužilé solární panely takto zpracovávat, zatím neexistuje. „Mohla by stát do roka a do dne. Tady ale narážíme na obavy samospráv,“ říká Jaromír Wasserbauer.
Kromě toho dokáže program zobrazit i různé scénáře předpokládaného vývoje, kdyby třeba lidé začali víc třídit plasty. Primárně budou odhady a modely sloužit ministerstvu životního prostředí.
„Je to zázemí pro kreativní lidi, je tady spousta muzikantů, výtvarníci, architekti,“ shrnuje architektka Alice Šimečková. Právě její studio sídlí v domě určeném k brzké demolici.
Takový stimulátor by mohl usnadnit třeba léčbu epilepsie nebo Crohnovy choroby. Zatím jsou výzkumníci ve fázi experimentálního testování. Do lidského těla by se mohl dostat až za několik let.
Když se studenti Fakulty architektury VUT v Brně v listopadu 1989 dozvěděli, že komunistická policie brutálně zbila demonstranty na pražské Národní třídě, vzbouřili se a začali stávkovat.
Výzkumníci z Vysokého učení technického v Brně se rozhodli pro opačný postup. Jimi vyvinutá náhrada se přizpůsobuje kloubu a dodává mu potřebnou pružnost. Svůj design přihlásili k patentování.
Australský analytik Alex Joske ve výzkumu zmapoval zapojení čínských univerzit do kybernetických útoků a špionáže. Jak vnímají jeho závěry zástupci českých univerzit, které s čínskými spolupracují?
Bezpilotní letoun už zvládl první testovací lety. Nyní ho výzkumníci chtějí vybavit kamerami a také autopilotem. V budoucnu by měl sloužit k takzvanému fotogrammetrickému snímkování zemského povrchu.
Už jen posledních pár dní zbývá do konce podávání přihlášek na vysoké školy. Ty se teď studenty snaží nalákat nejen reklamou, ale třeba i otevíráním nových studijních oborů.
„Holky na techniku patří,“ hlásá motto nové kampaně Vysokého učení technického v Brně, která má dívky motivovat ke studiu. Informatiku jich na brněnské technice studuje osm procent, přitom podle univerzity neexistuje žádný důvod, proč by dívek nemohlo programovat víc. Kampaň tak chce nejen přitáhnout nové studentky, ale hlavně ženám ukázat, že když něco chtějí dělat, nemají poslouchat své okolí a řídit se předsudky.
Čeští vědci vyvinuli funkční model lidských plic, které dokážou simulovat astma i další chronická onemocnění a pomoct tak s jejich léčbou. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně uvádí, že jejich mechanický a počítačově ovládaný model plic může pomoct s vývojem léčebných metod s větší přesností než předchozí modely a přizpůsobit tak lépe léčbu jednotlivým pacientům.
Výzkumníci z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického patří ke světové špičce ve strojovém rozpoznávání řeči. Pokud třeba voláte na zákaznickou linku nebo přijmete hovor z call centra, je velká pravděpodobnost, že vás poslouchá také jejich program. Používají ho i bezpečnostní složky. Technologii na rozpoznávání řeči vyvíjejí brněnští vědcí několik let společně se soukromými firmami. Nedávno jejich práci ocenila Technologická agentura České republiky jako jeden z projektů, který pomáhá měnit svět k lepšímu.
Celá studentská formule týmu TU Brno Racing váží stejně jako pouhý motor vozidel jiných týmů. Ultralehkou pohonnou jednotku si chtěli studenti Vysokého učení technického nechat dokonce patentovat. Cíle pro letošní rok mají nastavené taky vysoko - pracují na novém rámu z uhlíkových vláken a se svým šestým modelem se chtějí dostat mezi desítku nejlepších týmů na světě. Konkurentů je přitom víc než šest set.
Místo ocelových šroubů a drátů by v budoucnu mohly se spojováním rozdrcených kostí pomáhat lehké hořčíkové slitiny. Na jejich výzkumu pracují chemici z brněnského Vysokého učení technického. V laboratoři kovů a koroze nyní hledají ideální složení slitiny, která by se postupně v těle vstřebala. Odpadla by tak nutnost několika operací.
Cenu agentury Frost & Sullivan za nejlepší evropskou inovaci převzali vědci z brněnského Vysokého učení technického. Přišli na to, že se z použitého fritovacího oleje dá s pomocí bakterií vyrobit ekologický plast. Česká biotechnologie najde využití třeba v lékařství či zemědělství.
Brněnští vědci budou jako první na světě zkoumat stárnutí plastů na polární stanici. Do Antarktidy posílají speciální panely, které umístí také v Brně a později je porovnají. Výzkum by měl pomoci dříve odhalit vady plastů nebo zjistit, za jak dlouho se rozloží.
I po více než dvou stech letech fungování železnice se na ní dá ledacos zlepšit. Dokazuje to i nejnovější vynález z Vysokého učení technického v Brně. Unikátní zařízení snižuje opotřebení kol a kolejnic a hluk v zatáčkách.
Vysoké učení technické v Brně hledá možnosti, jak ze světa přilákat špičkové vědce i s jejich výzkumy. Jde o další fázi rozvoje školy, která se doposud soustředila hlavně na budování výzkumných center.
Zřejmě definitivní tečku za jednou z kauz Sametové revoluce udělal Nejvyšší soud. Odmítl totiž dovolání bývalého předsedy školské organizace KSČ na brněnské fakultě architektury Jana Snášela, který požadoval omluvu od trojice představitelů tehdejšího stávkového výboru.
Výboje odpovídající síle blesku mohou vědci vytvářet v novém Vědeckotechnickém parku profesora Lista Vysokého učení technického v Brně. Pro testování jističů a dalších spínacích a rozvodných prvků je mohou komerčně využít i tuzemské a zahraniční firmy.
Vedení Vysokého učení technického v Brně nesouhlasí s důvody, které o své rezignaci uvádí dosavadní prorektor pro vnější vztahy výtvarník Petr Kvíčala. Jeho jméno se objevilo v médiích před měsícem kvůli zpochybňované cestě jim vedené delegace do Malajsie. Kritiku na špatnou organizaci akce Kvíčala stále odmítá, rezignaci prý připravoval už déle kvůli nedostatku času na uměleckou práci.
Trojice studentů Vysokého učení technického v Brně vytvořila systém, který umí automaticky určit autorství nelegálního graffiti. Vyzkoušet ho přímo v terénu chtějí ve spolupráci s Městskou policií v Břeclavi. V případě úspěchu osloví i další města.
Brněnští informatikové získali stříbrnou medaili ve vědecké soutěži HUMIES. Zdeněk Vašíček a Lukáš Sekanina využili evolučního modelu pro oblast konstrukce elektronických obvodů. Naučili tak počítač navrhovat složité číslicové obvody na menší plochu, než by dokázal živý konstruktér.