Je dobře, že si po letech přešlapování, stěžování v soukromí a zatínání zubů lidé z humanitních a společenskovědních fakult odhodlali k akci a vyšli do ulic.
Na některých fakultách jsou mzdové podmínky velmi špatné a každý týden nám kvůli penězům hrozí odchod lidí do jiného sektoru, popisuje historik a předseda odborového svazu Petr Baierl.
Vysoké školství je dlouhodobě podfinancováno. Podíl vysokých škol na HDP klesá. Před vysokými školami stojí celá řada dalších výzev, říká ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu školství.
Pokaždé, když si Grayson Hart představoval svoji budoucnost, viděl se jako vysokoškolský student. Nicméně za pandemie tento názor změnil, popisuje agentura AP.
Odpovídající měsíční mzda by podle získaného dokumentu pracovní skupiny na Ministerstvu školství měla být pro profesora ve výši 100.000 Kč, pro docenta 70.000 Kč a pro odborného asistenta 55.000 Kč.
Odborný asistent si za náročnou tvůrčí vědeckou práci vydělá v průměru 30 tisíc hrubého – plat hluboce pod úrovní minimální důstojné mzdy, zejména té pražské.
Pedagogové vysokých škol plánují protestní akci kvůli dlouhodobému podfinancování. Nejhůře jsou na tom společenskovědní obory. Někteří univerzitní učitelé už odcházejí na základní a střední školy.
Autoritářské země jako Rusko, Čína nebo Írán jsou podle vědců rizikem pro západní univerzity. Odborníci upozorňují, že cizí studenti mohou zneužít informace získané ve výzkumu.
17. listopadu roku 1939 vtrhli němečtí vojáci na vysokoškolské koleje v Brně, Praze a Příbrami. Pozatýkali přes 1200 studentů. Většina z nich skončila v koncentračních táborech.
„Někdo, kdo jde do důchodu předčasně, tak menší dobu odvádí, ale stihne valorizace, takže může mít i větší důchod, než ten, kdo pracuje o rok déle,“ vysvětluje v rozhovoru sociolog Prokop.
Platit školné na vysokých školách v Česku, nebo ne? Debatu rozvířil návrh Národní ekonomické rady vlády, která doporučila odložené školné. Absolventi by ho tak spláceli až po dosažení určitých příjmů.
Vysokoškolské obory v Česku studuje asi čtyři a půl tisíce Ukrajinců. Většina z nich je zapsaná na veřejných školách, soukromé jich navštěvuje přibližně 700. Některé školy jim odpouštějí školné.
Praha||Eva Mikulka Šelepová, Adéla Paruchová|Zprávy z domova
Z dat, která zpracovala Rada vysokých škol, vyplývá, že zvyšování mezd vysokoškolských pedagogů v uplynulých letech nedrželo tempo s tím, jak se přidávalo pracovníkům v základních a středních školách.
„Dále zvažujeme výměnu žárovek za úspornější, vypnutí reklamních svítidel, nebo také koncentrace studentů v rámci zkouškového období do méně budov či místností,“ říká mluvčí Ostravské univerzity.
Distanční výuka zabila debatu. Nepotkávali jsme se se spolužáky, nezískali jsme kontakty. Smazala se hranice mezi domovem a školou. Takové jsou zkušenosti vysokoškolských studentů s online výukou.
Studium medicíny je náročné samo o sobě, a podle výzkumu tomu učitelé nepomáhají. Studentky se také potýkají se sexismem. Fakulty se problém snaží řešit, medici však třeba skončí v jiném oboru.
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze odmítá lidem po změně pohlaví vydávat diplom na nové jméno. Na jiných školách je to přitom výměna běžnou praxí, kterou doporučuje i ministerstvo školství.
Podle zakladatelky a ředitelky spolku Konsent Johanny Nejedlové stále chybí na školách komplexní systém, který by na sexuální obtěžování a násilí reagoval.
Expertní komise uvedla, že problémy sahaly od „hrubé nedbalosti při kontrole kvality“ až po „jasné známky manipulace s daty“. Doporučila stažení Adamových odborných článků z časopisů.
Zatímco na základních a středních školách je testování na covid povinné, vysokoškoláci bezinfekčnost prokazovat nemusí. Řada univerzit se proto rozhodla zavést vlastní opatření.
„Jsem přesvědčen, že Česko má potenciál na to, aby mělo čtyři, možná pět univerzit v první pětistovce. A nejméně jednu v první stovce,“ říká rektor Anglo-American University v Praze Jaroslav Miller.
Mnozí afghánští odborníci a vědci v zemi zůstali i po nástupu islamistů z Tálibánu. Po dvou dekádách ale mají znovu obavu nejen o svou práci a výzkumy, ale mnohdy o holý život.
Nové pravidlo se ale nevztahuje na slavnostní akce, tedy například promoce. Povinnost testování dál platí na kolejích a nutné je i nošení roušek v budovách mimo učebny.
Ministerstvo zdravotnictví po upozornění serveru iROZHLAS.cz upraví své mimořádné opatření. Nově se tak vysokoškoláci nebudou muset před prezenční výukou prokazovat očkováním nebo testem na covid-19.