Akademiky humanitních oborů tíží nízké platy, podle zástupců fakult situace začíná být neúnosná
Akademici na filozofických fakultách odcházejí kvůli nízkým platům stále častěji učit na základní a střední školy. Podle zástupců fakult začíná být situace neúnosná. Vědci s titulem doktor filozofie si při práci na fakultách vydělají v průměru 30 tisíc korun, podobně jako třeba pokladní v některých řetězcích. Petice za zvýšení jejich platů má téměř 1600 podpisů. Ministerstvo školství sestavuje pracovní skupinu, která se bude situací zabývat.
„Byl to takový můj sen učit na univerzitě. Velice mě baví práce se studenty, i ta vědecká činnost mě baví, potom taky kooperace se zahraničními univerzitami. Ale ten kámen úrazu je finanční ohodnocení, což od začátku pociťuji jako velký problém,“ říká 38letá Markéta Balcarová. Pracuje pátým rokem jako odborná asistentka na katedře germanistiky a slavistiky Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
Poslechněte si reportáž o situaci na vysokoškolských humanitních oborech od Evy Mikulky Šelepové
Za práci na fakultě na plný úvazek dostává Markéta Balcarová 29 400 korun hrubého měsíčně. A protože má dvě malé děti, musí si přivydělávat, aby s penězi vystačila.
„My máme výukovou povinnost kolem 14 hodin, to je docela dost, a měli bychom k tomu dělat i tu vědeckou činnost. Když si musíme vedle přivydělat, tak je to na úkor té vědecké činnosti. Takže když já píšu nějaký vědecký článek nebo studuji literaturu a někdo mi zavolá, že potřebuje něco přeložit, tak ten vědecký článek odložím,“ upřesňuje Balcarová.
Plat kolem 30 000 korun hrubého má i historička Daniela Tinková z Ústavu Českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Učí na ní už skoro 22 let. Říká, že jako jedna z mála nemá vedlejší úvazky.
3:15
Mezi uprchlíky z Ukrajiny je až deset tisíc učitelů. Ministerstvo školství chce, aby učili i v Česku
Číst článek
„Ostatní buď mají něco v Akademii věd, nebo na jiné fakultě, i mimopražských pracovištích. A ono je vidět, že jsou prostě unavení. Zvlášť ti, kteří mají děti, jsou podle mě na hranici fyzických i psychických sil, a samozřejmě tím trpí i práce,“ uvádí Tinková.
Peníze se snaží získávat z vědeckých grantů. Mají to být finance navíc, ale jak popisuje, pražská filozofická fakulta svým zaměstnancům o výši grantu mzdy snižuje.
„My si běžně dofinancováváme potřeby konferenční nebo badatelské tím, že soutěžíme o granty, abychom měli peníze třeba na publikační náklady, abychom mohli podpořit mladý badatele. Když si ten grant vysoutěžíte v soutěži, kde je úspěšnost 15-20 procent, tak je váš plat pokrácen a je doplacen z toho, co máte vysoutěženo,“ popisuje Tinková.
Stávka se nevylučuje
Zástupci Asociace děkanů filozofických fakult žádají změnu v systému přerozdělování peněz jednotlivým oborům. Jednali kvůli tomu na ministerstvu školství. Jak upozorňuje třeba děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jan Stejskal, zaměstnancům vysokých škol v humanitních oborech už k bádání nestačí jen tužka a papír jako v devadesátých letech, kdy současné tabulky vznikly.
„Potřebujeme nějakou okamžitou pomoc. Nemůžeme čekat dva roky,“ řekl Stejskal. Podle něj zhoršila finanční situaci fakult i současná ekonomická krize.
Fialova vláda slibovala, že zlepší podmínky učitelům. Potřebný zákon ale dál chybí
Číst článek
„Ta inflace, která dopadá na nás všechny, ale na ty nejchudobnější brutálně. Filozofické fakulty jsou chudé. Letos nám stoupnou náklady na energie až o 460 procent. Platil jsem dohromady za všechny energie necelých šest milionů korun. Teď budu platit skoro pětkrát tolik,“ stěžuje si Stejskal.
Iniciátoři petice za zvýšení platů nevylučují ani stávku. V ohrožení je podle nich příprava budoucích učitelů, psychologů nebo personalistů, kterých je už teď na trhu práce nedostatek.
Za vážnou označila situaci i vrchní ředitelka sekce vysokých škol ministerstva školství Radka Wildová. Podfinancované je podle ní celé vysokoškolské odvětví. Doplnila, že pracovní skupina musí nejprve rozklíčovat, proč jsou na tom humanitní obory nejhůř.
„Jestli je to proto, že je tam hodně studijních programů, málo zájemců o studium či studujících. Nebo že tam je nižší vědecký výkon, nebo že tam je nižší příležitost pro získávání vědeckých grantů a evropských financí,“ přemýšlí nad možnými důvody Wildová.
Pracovní skupina ministerstva školství by se měla poprvé sejít začátkem února.
