Vysoké školy mají koleje v tomto období plné už tradičně. To je i jeden z důvodů, proč roste zájem studentů o bydlení v bytě. Studenti nejčastěji vyhledávají spolubydlení ve vícepokojových bytech.
V čele žebříčku s názvem Index prosperity a finančního zdraví se umístily skandinávské země - Švédsko a Finsko. Naopak nejhůře ze zemí EU se umístily Rumunsko, Bulharsko a Řecko.
„My na kritický stav upozorňujeme už od roku 2021 přes čtyři ministry školství. Paralelně se stupňují také vyjádření České konference rektorů,“ říká děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Můžeme se jen domýšlet, co všechno by v Česku mohlo fungovat lépe, kdybychom mladým lidem dopřáli na jejich studium dostatek času, energie a důstojné životní podmínky.
Kvůli politickým represím režimu diktátora Alexandra Lukašenka uteklo do Česka přes sto běloruských vysokoškoláků. Podpořit se je snaží nejen univerzity, ale taky ministerstvo školství a studenti.
Zatímco na základních a středních školách je testování na covid povinné, vysokoškoláci bezinfekčnost prokazovat nemusí. Řada univerzit se proto rozhodla zavést vlastní opatření.
Koronavirová pandemie proměnila i podobu zkoušení na vysokých školách – testy jsou často online. Mezi studenty se šíří nepodložené zprávy, že se vyučující na sociálních sítích vydávají za studenty.
Na brigádách a u firem si studenti nejčastěji vydělají 3000 až 5000 Kč čistého měsíčně. Každý desátý student si ovšem vydělá dokonce více než 10 000 korun čistého měsíčně.
Prvních pár let po startu kariéry jsou na tom podobně jako jejich vysokoškolsky vzdělaní vrstevníci, pak se ale učitelé začnou v platovém srovnání propadat.
Cílem projektu Symbios je pomoci lidem, kteří do dospělosti vstupují se sociálním handicapem, bez rodinného zázemí. Vysokoškoláci zase zjistí, že životní cesta může vypadat úplně jinak než ta jejich.
Kvůli nedostatku zaměstnanců firmy nabírají na práci studenty. Lákají je na stáže nebo takzvané trainee programy. A nenabízejí už pouze získání zkušeností, ale čím dál častěji také peníze.
V pondělním tisku se dočtete, že nemocnice utrácejí za externí služby, které by mohly dělat samy. Píší to Hospodářské noviny. V českých mateřských školách podle Lidových novin učí málo vysokoškoláků.
Rozpočet školství by se v příštím roce nejspíš mohl zvýšit o 30 miliard korun. Řekli to zástupci vysokoškolských a středoškolských studentů po jejich pátečním setkání s premiérem v demisi Babišem.
Budoucí veterináři mají být varováni, že výuka obsahuje pitvy, archeologům se dostává upozornění, že spatří kostry. Americké a britské akademické instituce jsou kvůli těmto pravidlům terčem kritiky.
PŘEHLED OBORŮ UVNITŘ. Nízká nezaměstnanost a růst ekonomiky jsou příznivou kombinací pro absolventy škol. Nástupní mzdy v řadě oborů jsou vyšší než aktuální průměrná mzda za celé Česko. Průzkum společnosti Profesia.cz navíc zjistil, že se v posledních letech přístup zaměstnavatelů k čerstvým absolventům výrazně změnil.
Prázdné byty v centru Brna by se mohly proměnit na sdílené bydlení vysokoškoláků s mladými lidmi odcházejícími z dětských domovů. Projekt iniciovali vyučující a studenti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Kromě místa na spaní nabídnou mladým lidem i práci. Na nájem si totiž budou muset vydělat.
Čeští vysokoškoláci stále neumějí efektivně využívat svoje vědomosti ze studia v praxi. Na trhu práce jsou pak mnohdy neúspěšní a vydělávají si méně než jejich vrstevníci ze západoevropských zemí. Ukazuje to nejnovější analýza OECD PIAAC, která poměřovala schopnosti a úspěšnost mladých lidí v Belgii, Dánsku, Nizozemsku, Slovensku, Polsku a Česku. Právě mladí Češi na tom nejsou podle zjištění nejlépe.
Mají vysokou školu, přesto jim nezbude, než se vrátit do školních lavic mezi 15leté učně. Čerství vysokoškoláci stále častěji ve svém oboru neseženou uplatnění, nebo s prací nejsou spokojeni. A protože nechtějí skončit na úřadech práce, řeší to někdy i hodně netradičně.
I v tomto roce připravil Olomoucký kraj stipendia pro zájemce o středoškolské a vysokoškolské studium v zahraničí. Přednost mají studenti oborů perspektivních pro kraj na školách v partnerských regionech.
Za pět let bude na vysokých školách v České republice zhruba o pětinu méně studentů. Odhaduje to ministerstvo školství na základě demografického vývoje. Na univerzitách v současnosti studuje zhruba 400 tisíc vysokoškoláků, za pět let by jich tedy mohlo být o 80 tisíc méně.
Přehlíženou rizikovou skupinou v oblasti drog jsou i vysokoškolští studenti, kteří často trpí takzvaným syndromem osobní imunity – domnívají se, že problémy spojené s drogami se jich netýkají. Při příležitosti Mezinárodního dne proti drogám na to poukazuje studie Masarykovy univerzity.
Čtvrtina vysokoškoláků měla v dětství zkušenost s domácím násilím, téměř pětina pak s násilím psychickým. Vyplývá to ze studie, kterou podle metodiky Světové zdravotnické organizace zpracovala Zdravotně sociální fakulta Jihočeské Univerzity.
Se začátkem akademického roku studenti zaplnili jak Brno, tak brněnské kostely. Dnes společně slavnostně zahajují semestr bohoslužbou v petrovské katedrále. Ta je jedním z pěti míst, která v jihomoravské metropoli nabízí pravidelné studentské mše.
Do zahraničí se na studentské stáže v rámci programu Erasmus podívaly už tři miliony vysokoškoláků. Mezi nejoblíbenější evropské destinace patří Německo, Francie a Španělsko.
Studenti Univerzity Palackého v Olomouci jsou zodpovědnější i aktivnější při hledání svého budoucího zaměstnání. Většinou chtějí zůstat v oboru, který vystudovali, a práci si hledají už během studia. Vyplývá to z průzkumu Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci.
Hospodářská krize vyhání mladé Řeky za prací do ciziny. Nezaměstnanost v zemi přesáhla 27 procent, z toho přes polovinu navíc tvoří mladí lidé. Nová generace nevidí v řecké vlasti žádnou světlou budoucnost. Každý čtvrtý vysokoškolák proto odchází za prací do zahraničí.