Superdávka je tu. O podporu v bydlení, na živobytí a dětské přídavky budou lidé žádat naráz, rozhodl Senát
Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Horní komora Parlamentu také odsouhlasila nové podpory studentům s malými dětmi a z chudších rodin. Obě novely dostane k podpisu prezident.
Takzvaná superdávka státní sociální pomoci by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci. Senátoři záměr vesměs oceňovali, pozastavovali se ale některými parametry. Chtějí se zabývat například situací lidí, kteří celodenně pečují o své příbuzné.
Superdávka pomůže zranitelným. Vytváříme nejsilnější sociální trampolínu za 35 let, říká Jurečka
Číst článek
„I v našem zájmu je podporovat neformální pečující,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Horní komora požádala v doprovodném usnesení ministerstvo práce a sociálních věcí, aby dopady reformy vyhodnocovalo.
Dopady zavedení takzvané superdávky na rozpočet se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly od snížení výdajů asi o 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy korun. Vliv na rozpočet po sněmovních úpravách předlohy ale není známý.
Poslanci například rozšířili v porovnání s vládní novelou okruh zranitelných osob s vyšší podporou o lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok o pozůstalé manžele či partnery. Snížili ale naopak částky energetického paušálu.
Některé případné úpravy byly ve hře i v Senátu. Například sociální výbor chtěl zejména to, aby mezi zranitelné osoby patřili samoživitelky a samoživitelé s dětmi do deseti let místo do sedmi let. Schválením návrhu zákona ve sněmovním znění senátoři o těchto pozměňovacích návrzích už nehlasovali.
Podmínky dávky
Nová dávka se bude skládat podle předlohy ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí a na bydlení a z bonusu na děti a za práci či její hledání. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí.
Podpora se bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovala by i výše úspor. Mohly by být do 200 000 až 400 000 korun podle počtu členů domácnosti.
Superdávka bude se současným nastavením životního minima odrazovat lidi od práce, říká sociolog
Číst článek
Část podpory na živobytí připadne jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení bude dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. Částka bude vycházet z normativních nákladů a z energetického paušálu. Částky paušálu Sněmovna snížila s cílem úspor až 1,2 miliardy korun ročně.
Podmínkou pro získání peněz na dítě bude práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku zvýší pracovní bonus, který budou moci mít také lidé na rodičovské. Úřad práce bude moci žádat lidi se sociální dávkou kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti, aby si nechali po 380 dnech přezkoumat zdravotní stav.
Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu ve skutečnosti pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit podle dřívějších odhadů asi na 22 procent lidí.
Podpora vysokoškoláků
Studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi pravděpodobně budou moci získat od státu novou dávku na jejich hlídání v měsíční částce třetiny minimální mzdy.
Vysokoškoláci z chudších rodin budou mít nárok na další novou státní podporu v podobě příspěvku na studium. Pro uzákonění dávek v doprovodné novele k návrhu zákona o reformě sociálních podpor hlasovalo 71 ze 72 přítomných senátorů.
Sociální stipendium v Česku pobírá 500 studentů. Návrh na rozšíření podpoří i opozice
Číst článek
Předloha také upravuje životní minimum a prodlužuje vyplácení náhradního výživného za neplatiče alimentů. Novelu dostane k podpisu prezident. Takzvané hlídačkovné začne stát vyplácet od září příštího roku. Nárok na ně by měli studenti s dětmi do tří let věku od druhého ročníku, o prázdninách v červenci a v srpnu se dávka neposkytovat nebude.
V současnosti by podpora představovala 6933 korun měsíčně. Hlídačkovné původně měla upravit z poslanecké iniciativy vysokoškolská novela, což kritizovali rektoři i kvůli dopadům na rozpočty vysokých škol. Senát pak prosadil vyškrtnutí příspěvku na hlídání ze zákona o vysokých školách.
Od září 2027 se podle novely zařadí mezi dávky příspěvek na vysokoškolské studium pro studenty z domácností s příjmy pod dvojnásobek životního minima. Příspěvek bude činit čtvrtinu minimální mzdy stejně jako nynější sociální stipendium pro vysokoškoláky, které je ale určeno pro studenty z rodin s příjmy pod 1,5násobek životního minima a které nová dávka nahradí. Letos jde o 4050 korun měsíčně.
Životní minimum
Předloha zvyšuje životní minimum pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun. U prvního dospělého v domácnosti vzroste ze 4470 na 5000 korun, naopak u dalšího dospělého klesne z 4040 na 3750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak pro malé domácnosti mohla být vyšší, měla by lépe odrážet jejich situaci.
Životní minimum je hrozně nízké. Za 4860 korun není možné vyžít, říká sociolog Prokop
Číst článek
Navýšení minima se odrazí také v pěstounských dávkách a dalších podporách. Neovlivní naopak výši humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, bude podle novely nadále vycházet z nynějších částek životního a existenčního minima.
Vyplácení náhradního výživného od státu dětem neplatičů alimentů se podle předlohy prodlouží z nynějších nejvýše čtyř až na šest let. Stát začne pohledávku vymáhat už po dvou letech vyplácení dávky, ne až po skončení.
Exekutoři a soudy by mu nově museli poskytovat potřebné údaje. Náhradní výživné se v Česku zavedlo od července 2021. Úřad práce poskytuje dětem nehrazené stanovené alimenty či doplácí dlužnou částku, a to nejvýše 3000 korun měsíčně.
Provozovatelům hazardních her umožní novela vytvářet programy pro snižování dopadů účasti na nich. Rozborem dat by provozovatelé mohli vyhodnocovat chování hráčů, zařazovat je do skupin podle rizikovosti a na základě toho jim například omezovat marketingové nabídky či doporučovat omezující opatření nebo odbornou pomoc.