Potřebujeme posílit sociální stipendia. Mohli bychom je začlenit do Jurečkovy superdávky, navrhuje Prokop
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) mluvil před týdnem na odborné konferenci Školství 2025. Mimo jiné řekl, že chceme v zemi více vysokoškoláků, protože víme, že o ně bude zájem. „Máme velký rozdíl v úspěšnosti lidí podle vzdělání a rodinného původu. Od začátku studia až po vysokou školu zablokujeme hodně lidí, kteří by ji mohli úspěšně dokončit a podílet se na transformaci ekonomiky,“ hodnotí v pořadu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop.
V Česku je podle statistik pouze 27 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí z produktivní populace. To je třetí nejhorší číslo v Evropské unii. K čemu to může vést?
Problém je, že i v té mladé generaci, mezi 26 až 35 lety, je to asi 35 procent, takže se to mění dost pomalu. V tom jsme také jedni z nejhorších v Evropě.
Sociální stipendia pobírají jen vyšší desítky studentů, jsou příliš úzce zaměřená, kritizuje Prokop
Když se mění ekonomika a my ji potřebujeme transformovat, abychom nebyli jen výrobnou pro Německo a další země, které finální produkty prodávají s marží, potřebujeme vzdělanější populaci. A to se ne úplně všude daří.
Hodně se to liší podle sociálních skupin, protože máme jedny z největších rozdílů mezi tím, jestli vysokoškolského studia dosáhnou lidi, jejichž rodiče mají třeba maturitu a jejichž rodiče ji nemají. Máme velký rozdíl v úspěšnosti lidí podle vzdělání a rodinného původu.
Od začátku studia až po vysokou školu zablokujeme hodně lidí, kteří by ji mohli úspěšně dokončit a podílet se na transformaci ekonomiky, tam je hodně nevyčerpaného potenciálu.
Když to přetavíme v peníze, určitě je řada mladých lidí z nízkopříjmových rodin, pro které je vysokoškolské vzdělání těžko dostupné, nebo vůbec nedostupné. Když se situace nezmění, člověk se nedostane na vysokou školu, byť bude třeba talentovaný. Odhadnete, kolik zhruba potřebuje vysokoškolák na měsíc, když nestuduje vysokou školu v místě svého bydliště?
Když sežene kolej, ta stojí třeba v Praze 150–200 korun na den, potřebuje třeba pět tisíc měsíčně. Plus životní náklady. Minimálně tedy potřebuje asi patnáct tisíc korun. Něco okolo minimální mzdy, která je dnes asi 18 900.
Daniel Prokop
Sociolog, který v roce 2019 založil neziskovou výzkumnou organizaci PAQ Research. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Autor knihy o výzvách české společnosti Slepé skvrny.
Mimochodem, minimální mzdou se v Česku řídí také sociální stipendium. Problém sociálního stipendia je, že na něj mají nárok lidi z domácností, které jsou extrémně chudé, do jeden a půl násobku životního minima. Student třeba ze čtyřčlenné rodiny má nárok na sociální stipendium, pokud má rodina příjem třeba do 22 tisíc, všichni členové dohromady. To už je extrémní chudoba, v níž je velmi omezený počet lidí.
Studium si finančně nemůže dovolit řada studentů, jejichž rodina má příjem 30, 35 tisíc. Sociální stipendia v Česku, třeba na Univerzitě Karlově, pobírají vyšší desítky studentů, je to hodně úzce zaměřené.
Příplatek pro studenta
Celkově na to v České republice dosáhne kolem 400 studentů. To je strašně málo, jedna a půl promile ze všech studentů.
Je to nesmyslný program, když je takhle úzce zaměřený. Co se s tím dá dělat? Jsme jedna ze zemí, která dává nejméně peněz v rámci financování vysokoškolského studia na podporu studentů. Jsme v tom asi třetí nejhorší v Evropě.
Je potřeba posílit sociální stipendia nebo je převést. Vysoké školy to nechtějí administrovat, protože říkají, my nejsme úřad práce, nechceme dělat tu administrativu – dokazování příjmu a podobně. Jedna možnost je to rozšířit a nechat na školách, ta druhá převést do nové dávky Mariana Jurečky (ministr práce a sociálních věcí za KDU-ČSL – pozn. red.).
Vysokoškolské koleje mají plnou kapacitu. Studenti hledají byty k pronájmu, ty jsou ale dražší
Číst článek
Do takzvané superdávky, která sdružuje několik dávek v jedné.
Když budete splňovat nároky na dávku a vaše dítě studuje vysokou školu, tak dostanete příplatek, který dáte dítěti. To by možná podle mě dávalo největší smysl.
Za druhé bych zrušil i některé podpory, které úplně nemají smysl. Protože kromě sociálního stipendia, které je takhle úzké, je také takzvané ubytovací stipendium. Na to má nárok naopak skoro každý, ale je to 600 korun měsíčně. A teď i kolej stojí až pět tisíc.
To je zase nesmyslné stipendium z hlediska toho, že na něj má nárok každý. I ti, kteří ho nepotřebují. A je to tak nízká částka, že pokryje dva až tři dny na koleji.
Zrušil bych tedy ty plošné věci a udělal širší sociální stipendium. Případně, což říká třeba Dan Münich, kolega z NERV (Národní ekonomická rada vlády – pozn. red.), udělat systém vratných půjček. To znamená, že si můžete půjčit sociální grant a ten splácíte, když dosáhnete průměrného příjmu.
Jsme jednou z asi osmi zemí, která nemá ani tento systém vratných grantů. Dal bych peníze do tohoto a trochu odblokoval cestu těm lidem, jimž rodiče nemůžou zaplatit cestování do Prahy, bydlení v Praze, jídlo a podobně.
Když říkáte, že je tady návrh, o kterém mluvil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL, převést sociální stipendia z gesce vysokých škol pod ministerstvo práce a sociálních věcí, to znamená, že by na ně dosáhlo víc než těch 400 lidí? Že by se změnily i parametry?
Tam se dá nastavit, že na to budou mít nárok, že to bude dávka. Bude to dávka a úřad práce už to testuje. Dává smysl, aby nebylo nutné dokazovat potřebnost na dvou místech. Nemá smysl to dokazovat na úřadu práce a potom to nosit na vysokou školu.
Ta skupina by měla být širší, třeba do trojnásobku životního minima. Aby na podporu měla nárok třeba čtyřčlenná rodina, když má příjem dohromady 40 tisíc – je chudá, ale ne extrémně chudá.
29:01
Dostupné bydlení? ‚Uvolněte podmínky pro stavbu nájemních bytů a dovolte investice penzijních fondů‘
Číst článek
Tím by se okruh lidí, kteří stipendium, potažmo dávku můžou dostávat, rozšířil výrazně víc. Zároveň by to motivovalo lidi, kteří už jsou v dávkovém systému, aby nad studiem přemýšleli. Protože když vám dítě dospívá, je dobré, když je v dávkovém systému nějaká motivace, aby pokračovali ve studiu, a vy to víte a můžete s tím počítat.
Byla by to pro rodiny dobrá motivace. Potenciální nevýhoda je, že o to sociální stipendium žádá sám student. Tady to studentovi teoreticky rodina nemusí dát, protože je to určeno domácnosti.
Studentské bydlení
Už jste mluvil o tom, že zátěží pro vysokoškolské studentky a studenty je také bydlení. Ať už je to bydlení na koleji, nebo, když není zbytí, někde v pronájmu. Není to ale tak, že jistá míra nekomfortu k vysokoškolskému studiu patří?
Samozřejmě. Já si myslím, že většina lidí, kteří vystudují vysokou školu, zažili nějakou míru nekomfortu. Na koleji Jednota, to je, myslím, někde v Opletalově ulici v Praze, jsou pořád pokoje po pěti. Ale pokoje i třeba po třech stojí peníze, které zdaleka nepokryje ubytovací stipendium.
Jistá míra nekomfortu je asi normální. Podle mě se musíme zabývat taky tím, jestli když jste na koleji po pěti, jestli tam máte čas se nějak připravit do školy. Česká vysoká škola je moc založená na tom, že se studenti nepodporují, ale zase se toho po nich často moc nechce. Takže podle mě by bylo chytřejší víc je podporovat a víc po nich chtít.
Problém je taky v tom, že koleje a menzy nejsou příjemcem žádné dotace. To řeší škola sama a musí to poplatit z peněz, které vybere.
Teď je zajímavý návrh, existuje podpora dostupného bydlení od státního fondu podpory investic, které můžou třeba obce čerpat na to, aby rekonstruovaly obecní bydlení. Podle mě by bylo fajn, aby to mohly čerpat třeba i koleje, aby se koleje zrekonstruovaly a rozšířily se jejich kapacity, aby to bylo skutečně dostupné bydlení pro studenty.
A když budou studenti bydlet na kolejích, zase to uvolní nějaké prostory v nájmech pro zbytek lidí v Praze a v Brně a v dalších univerzitních městech. Řekl bych, že by měla být státní podpora na inovace a rozšiřování kolejí. Klíčové je, že bude velká vlna studentů. My jsme ji prošvihli, střední školy jsme připravit nestihli. A čekáme na to, že se to nestihne ani na vysokých školách.
3:31
Skvělé řešení i experiment, který není pro každého. Studenti bydlí v domě s pečovatelskou službou
Číst článek
Jaký význam má tedy ubytovací stipendum?
Zanedbatelný. Zdaleka to nepokryje náklady ani v tom nejhorším bydlení. Tahle situace se logicky musí odrážet i na kvalitě studia, protože 92 procent vysokoškolských studentů chodí na brigády a začasté do oborů, které nesouvisejí s tím, co studují.
Brigády jsme asi všichni dělali při vysoké škole, ale bylo by dobré, kdyby to ideálně bylo v oboru, který člověk studuje. Aby měl i čas si brigádu v oboru najít a nebyl na něj takový tlak, ať dělá cokoliv.
Máme taky problém, že studenti hodně často nedokončují vysoké školy. Zhruba padesát procent nedokončí vysokou školu a nějaká třetina, třicet procent, nedokončí vůbec žádnou, byť začne. Což se potom státu prodražuje mnohem víc, tyhle zbytečné roky studia, než kdyby studentům dal podporu.
Třeba bych byl i pro trochu víc zpoplatnit prodlužování studia, nástup na druhou školu, a když se studium táhne, a naopak dát podporu tam, kde je potřeba.
