„Tělo má za sebou většinou velký výkon a potřebovalo by dosytit kvalitními živinami, tak dostává něco, co není vhodné,“ hovoří Kunčířová o zlozvyku, kdy mladí sportovci vyhledávají rychlé občerstvení.
Projevuje se podobně jako závislost na alkoholu nebo kokainu. Mezi příznaky závislosti na průmyslově zpracovaných potravinách patří nekontrolovatelná konzumace a nadužívání.
Minimální výživné by se podle Ondřeje Stravy mohlo odvíjet právě od částek životního minima. Nižší alimenty by mohli platit třeba rodiče, kteří mají více dětí.
Cukrovkou trpí podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky skoro každý desátý Čech. Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna za péči o diabetiky minulý rok zaplatila rekordních devět miliard korun.
Matka zůstala po dopravní nehodě osm měsíců ve vegetativním stavu. Dívka se v civilním řízení domáhala náhrady nákladů na výživu, které jí ale soudy neuznali.
Už nejméně čtvrtstoletí se vědci snažili přijít na to, zda může mít taurin vliv na délku života, zvláště pak ve starším věku. „Taurin může tvořit až jedno promile našeho těla,“ říká biolog Jan Černý.
„Spousta rodičů je hodně vytížená a stravovací návyky jsou špatné v celé rodině. Změny nemůžou být moc velké. Měly by být postupné a udržitelné,“ říká lektorka.
Cílem je studie o tom, jak tělo reaguje, jaké jsou varianty individuálních reakcí na výživu. Výzkumný projekt míří k personalizované výživě, vhodné pro konkrétního člověka, „ušité na míru“.
Nebýt třeboňských řas, měli by v hornorakouských jezerech málo candátů. Po vykulení totiž hladoví a většina jich uhyne, jihočeští vědci ale přišli na to, jak jim zajistit kvalitní potravu.
45 lidem ze sta tisíc mohou ročně umělá sladidla přinést větší riziko mrtvice. „Nevypadá, že je to moc. Problém je v tom, že sladidla jí strašně moc lidí,“ upozorňuje lékařka Eliška Selinger.
Pacienti na parenterální výživě každý týden navštěvují nemocnici, kde jim lékárníci přesně na míru připravují speciální výživu. Výživa ze dvoulitrového vaku vykape přibližně za 16 hodin.
Možný budoucí ministr zdravotnictví chce mimo jiné podpořit stravování a dovážku kvalitních potravin do škol a sociálních služeb. V brněnské nemocnici by jakožto radiolog chtěl provádět nějaké výkony.
Lidé na jihu ostrova Madagaskar čelí podle Světového programu pro výživu hrozbě hladomoru. Několik let tam totiž nepršelo a v půdě tak není možné vypěstovat plodiny.
Doplňky stravy, kterými někteří lidé minerály doplňují, by měly být podle Státního zdravotního ústavu jen nouzovým řešením. Zásadní je vyvážená strava a dostatečný výdej energie, zdravý pohyb.
„Dnes místo sběru nebo lovu zaparkujeme na parkovišti před hypermarketem, vezmeme si košík, o který se opřeme, objedeme regály a máme hromadu vysoce kalorických potravin,“ říká Petr.
Jaro a s ním i hezké počasí mohou v někom z vás probudit i zapomenutá předsevzetí více se hýbat. K běhu láká i začínající sezona vytrvalostních závodů - třeba na sobotu se chystá Pražský půlmaraton. Na pomalé klusání, kterým byste stejně měli začít, rady nepotřebujete. Ale pokud chcete, aby měl pohyb nějaký viditelnější efekt, bylo by dobré vyhnout se jednomu nenápadnému nepříteli – alkoholu.
Skoro čtvrtina dětí letos nastupuje do školy s nadváhou. Z průzkumů to zjistila iniciativa Vím, co jím a piju, která proto společně se Státním zdravotním ústavem připravila nový projekt Fandíme zdraví. Cílí na školy a rodiče, kterým nutriční specialisté zdarma poradí, jak dodržovat zdravou výživu a víc se hýbat. Do dvouleté kampaně, kterou podpořilo hlavní město a ministerstvo zdravotnictví, se od září zapojilo už prvních 16 škol z Prahy, středních a jižních Čech.
Fotbalové akademie chtějí vychovávat zdravé osobnosti a třeba i budoucí reprezentanty, ale úplně ze všeho nejdřív učí talentované školáky správně jíst. Jen co totiž v českých krajích vznikly, narazily na velký a nečekaný problém s nedostatečnou výživou budoucích fotbalistů.
Pacientů s rakovinou v Česku přibývá. Kromě nemoci samotné je ohrožuje ale ještě jedno nebezpečí - podvýživa. Riziko podvýživy se rozhodla zmapovat Česká onkologická společnost, která dnes výsledky své studie představila veřejnosti.
Slovenští poslanci odhlasovali výrazné omezení prodeje sladkostí, slaných jídel a sladkých nápojů na školách. Odborníci na výživu to schvalují, majitelé školních bufetů mluví o likvidaci.
Českým dětem od 10 do 15 let chybí vápník. Radiožurnálu to řekl předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal. Konzumaci mléka a mléčných výrobků sledoval u populace od roku 2007 do roku 2013.
Konec prázdnin a nový školní rok znamená pro žáky velkou změnu i v režimu stravování. Rodiče mají najednou menší kontrolu nad tím, jak děti jedí, a ty se tak často na jídle odbývají. Na důsledcích špatných stravovacích návyků se nutriční poradci i lékaři shodují - nadváha, cukrovka nebo další závažné zdravotní komplikace.