Jih Madagaskaru může být prvním případem klimatického hladomoru. Na vině je několikaleté sucho

Zatímco ve skotském Glasgow se svět radí jak zpomalit další změny klimatu, nebo jak se jim přizpůsobit, pro některé obyvatele planety už je asi pozdě. Lidé na jihu ostrova Madagaskar čelí podle Světového programu pro výživu hrozbě hladomoru. Několik let tam totiž nepršelo, v půdě není možné vypěstovat plodiny a ceny potravin vylétly tak vysoko, že si je obyvatelé plání na jihu Madagaskaru nemohou dovolit koupit.

Antananarivo (Madagaskar) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti na Madagaskaru se snaží nakrmit program Avotse.

Děti na Madagaskaru se snaží nakrmit program Avotse. | Zdroj: Reuters

Při měření podvýživy dětí ve vesnicích na jihu Madagaskaru bývá výsledek stejný. Okénko v pásku kolem jejich paže se dostane do červeného pole. To znamená závažnou akutní podvýživu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na Madagaskaru hrozí kvůli suchu klimatický hladomor

Paní Masy Celestinea z vesnice Marofanony patří k asi 14 tisícům obyvatel jižního cípu Madagaskaru, kteří jsou jen krůček od hladomoru. Sbírá pupeny kaktusů, aby z nich uvařila polévku. Dříve jimi krmili dobytek. Dokud ještě někdo nějaký měl.

„To všechno proto, že tady už pět let nepršelo. Podívejte se na naše obilí. Vždyť ani nestačily vyrůst listy. Všechno je suché. Jen vítr tady honí písek,“ komentovala situaci Celestinea. „Moje srdce pláče nad tím, že déšť už nepřichází a Madagaskar je toho obětí. Už není ani vidět východ slunce. Jen vítr se tu prohání. Proto mi to láme srdce,“ dodala se smutkem v tváři.

Na trhu v městečku se sice prodávají sladké brambory a obilí, ale jeho ceny vylétly do astronomických výšek. Produkce potravin na suchém jihu Madagaskaru klesla v posledních pěti letech na třetinu. Hladem je ohrožených přes milion obyvatel této části ostrova.

Sucho a písečné bouře

Pokles zemědělské výroby, nedostatek potravin a raketový růst jejich cen způsobily podle zástupce ředitele pobočky Světového programu pro výživu na Madagaskaru Arduina Magnoniho sucho a písečné bouře. Projevilo se to ale až v posledních několika letech.

Naděje na splnění Pařížské dohody. Sliby ze summitu COP26 by mohly udržet oteplení pod dvěma stupni

Číst článek

Světový program pro výživu bude na příštích šest měsíců potřebovat na potravinovou pomoc hladovějícím na jihu Madagaskaru v přepočtu jeden a půl miliardy korun.

Arduin Magnoni z místní pobočky programu pro výživu upozorňuje, že tito obyvatelé Madagaskaru nepřispěli ke klimatickým změnám, ale platí za ně nejvyšší cenu.

Zmizely lesy

Jenže i sami obyvatelé Madagaskaru mají svou část viny na suchopárech, které jih ostrova postihly. Prakticky totiž zmizely lesy, které ochlazovaly podnebí a zadržovaly vodu v krajině. Půdní eroze postupuje.

V 60.letech minulého století, kdy Madagaskar získal nezávislost pokrývaly lesy 45 % jeho území. Dnes už je to podle ředitelky programu pro znovuzalesňování Hanty Razafindjry jen 12 %. A ničení lesů pokračuje. Obyvatelé v chráněném území Tsitongambarika vyrábějí ze dřeva uhlí, které prodávají na trhu. Zničená půda je totiž neuživí. Pomáhají ale také s obnovou lesů a chodí sázet nové stromky.

Vláda podporuje kampaň na osázení 40 tisíc hektarů lesa ročně. 40 milionů semenáčků se má vysázet za pomoci zmobilizování veřejnosti. Důraz chce vláda Madagaskaru klást na výchovu mládeže a posílení vědomí, že bez lesů vysázených jejich přičiněním se rovnováha a vláha do krajiny nevrátí.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme