Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek.
Spolkům a společenstvím vlastníků bytových jednotek nejspíš odpadne povinnost změnit si název. Nařízení jim ukládá nový občanský zákoník, který se ale zřejmě změní. Takzvanou technickou novelu zákoníku už odsouhlasila vláda a teď ji projedná Parlament.
Soudy začnou od příštího ledna rozhodovat podle nového občanského zákoníku. Vláda dnes podle informací Radiožurnálu odmítla posunout platnost největší změny v civilním právu za posledních padesát let až na rok 2015.
Senát dnes začne projednávat nový občanský zákoník. Na rozsáhlé předloze čítající přes tři tisícovky paragrafů pracovali experti přes 10 let. Civilní kodex prošel ve sněmovně širokou diskusí, do původního vládního návrhu se promítnulo na 400 změn. Řídit bychom se podle něj měli od roku 2014. Horní komora parlamentu ho podle senátora Jiřího Dienstbiera (ČSSD) vrátí poslanecké sněmovně s jediným pozměňovacím návrhem.
Novela občanského zákoníku prošla ve sněmovně prvním čtením. Opozici se nepodařilo ji zamítnout, ani vrátit k přepracování. Ústavně právní výbor bude mít 90 dnů na to, aby našel takový kompromis, který by uspěl i u opozice.
Poslanci dále projednávají návrhy vládních reforem. První z nich je nový občanský zákoník z dílny ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila z ODS. Norma dává větší důraz na osobnostní práva před majetkovými vztahy a ponechává více prostoru pro dohodu stran.
O snižování platů ve státní správě a změnách zákoníku práce bude dnes jednat premiér s odboráři. Ti už dopředu pohrozili demonstracemi a stávkami v případě, že vláda zrealizuje své plány na desetiprocentní snížení mezd zaměstnanců, které platí stát.
Věznice opustilo na Nový rok méně lidí, než se původně čekalo. Na svobodu se dostalo celkem 296 osob, které byly odsouzeny nebo vazebně stíhány za kriminální činy zrušené novým trestním zákoníkem. Ten nabyl účinnosti 1. ledna.
V Irsku platí od nového roku zákon proti náboženskému rouhání, který umožňuje pokutovat rouhající se Iry až částkou ve výši 25 000 eur. Upozornily na to dnešní Lidové noviny. Za rouhačství přitom irská legislativa považuje publikování nebo vyjadřování věcí, které jsou pro různá náboženství hanlivé nebo úmyslné popuzování věřících.
Stovky českých vězňů se připravují na své propuštění. Od nového roku totiž začne platit nový trestní zákoník, který ruší některé trestné činy a lidé, kteří byli za tyto činy odsouzeni, budou díky novele osvobozeni.
Za předání nebo přijetí úplatku bude od nového roku hrozit trestní stíhání bez ohledu na to, jestli se následně půjdete udat policii nebo ne. Z nového trestního zákoníku totiž zmizí takzvaná účinná lítost u tohoto činu. Policie opatření kritizuje.
Zůstane do budoucna trestní odpovědnost na hranici patnácti let nebo se o rok sníží? O tom nejspíš příští týden definitivně rozhodnou poslanci. Dnes novelu nového trestního zákoníku, která by měla hranici ponechat na současných patnácti letech, poslali k závěrečnému hlasování. V případě, že by se ji nepodařilo prosadit, tak by se hranice od ledna snížila na čtrnáct let. Zajistil by to nový trestní zákoník, který začne příští rok platit.
Se zpřísněním trestů pro zločince počítá návrh trestního zákoníku, který dnes schválila vláda. Výjimečným trestem bude kromě doživotí i trest odnětí svobody na 30 let místo současných pětadvaceti. Trestní zákoník počítá i s alternativními tresty - například s domácím vězením - nebo se zadržovací detencí pro agresivní a nebezpečné devianty, kteří nemohou být kvůli zdravotnímu stavu umístěni do věznic. Vláda ale nepodpořila snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let.
Nižší hranice trestní odpovědnosti, přísnější tresty, posílená pozice žalobce - to jsou jen některé novinky z chystaného upraveného trestního zákoníku, který se má kompletně změnit po 60 letech. Nový zákoník dnes představil šéf resortu spravedlnosti Jiří Pospíšil. Podle něj je celkově zaměřen na větší ochranu člověka.
Poslanci dnes v prvním čtení podpořili vládní novelu zákoníku práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě tvrdí, že v pracovním kodexu je několik stovek chyb, které je potřeba opravit. Podle bývalého šéfa resortu, sociálního demokrata, Zdeňka Škromacha, je to ale nadnesené.
Zákoník práce má nedostatky a ty největší z nich by měla odstranit novela. Dnes ji projedná vláda. Dokument se ale vyhýbá konfliktním tématům a vychází s dohody tripartity, říká ministerstvo práce a sociálních věcí. Velká část novely zákoníku práce je tedy spíš technického rázu. Pokračuje redaktor Pavel Otto.
Opravit chyby a nedostatky v zákoníku práce. Především to je smyslem novely zákona, kterou dnes projedná vláda. Zaměstnavatelé a odboráři se na změnách už dohodli. Kromě jiného novela předpokládá, že mladí lidé do 18 let budou moci pracovat 40 hodin týdně, oproti současným 30.
Ministr vnitra Langer zvažuje zrušení zákona o státní službě, který má platit od začátku roku 2009. Navrhuje, aby státní úředníci měli stejné postavení jako ostatní zaměstnanci, kteří se řídí zákoníkem práce.
Studenti a mladí lidé by mohli v budoucnu pracovat více. Počítá s tím totiž novela zákoníku práce, kterou předloží vládě ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Novelu resort plánuje už dlouho, v současném zákoníku je prý totiž více než 200 chyb, které je nutné opravit. Některé stížnosti na nový zákoník také řeší Ústavní soud.
Zástupci tripartity - tedy vlády, odborů a zaměstnavatelů - se dohodli na změnách zákoníku práce. Celkem by jich mělo být 17 a objevit by se měly ve vládní novele normy. Nový zákoník práce, který začal platit teprve letos a ve sněmovně ho loni před volbami prosadila sociální demokracie společně s komunisty, má totiž podle koalice řadu chyb.
Máme začátek března a záchranná služba už vyčerpala limit přesčasových hodin svých zaměstnanců, který jí povoluje nový zákoník práce na celý rok. Stejný problém už hlásí i některé nemocnice. Norma, která začala platit 1. ledna, povolila zaměstnavatelům nařídit maximálně 150 přesčasových hodin ročně.
Vláda Mirka Topolánka vzala zpět návrh novely zákoníku práce, která měla účinnost zákona odložit o rok. Zákoník práce tak začne platit v původním termínu 1. ledna 2007. Důvodem stáhnutí návrhu je podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase to, že poslanci ČSSD a KSČM zablokovali projednání novely ve zkráceném termínu.
|Milan Kopp, Marika Táborská, Lucie Husárová 1|Zprávy z domova
Od prvního ledna příštího roku zřejmě začne platit sporný zákoník práce. Vládní návrh na roční odklad sice uspěl v prvním čtení ve sněmovně, levice ho ale odmítla zrychleně schválit. Znamená to, že parlament nestihne do konce roku o odkladu účinnosti této normy rozhodnout.
Pochybností kolem takzvaných stížností pro porušení zákona, které podával ministr spravedlnosti Pavel Němec, přibývá. Včera Český rozhlas informoval o tom, že Němec těsně před svým odchodem z funkce podal dvě stížnosti ve prospěch odsouzených albánských drogových bossů.
Občanští demokraté chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny, na které by poslanci hlasovali o odkladu zákoníku práce. Původní návrh na odklad dnes hlasy levice sněmovna z programu jednání vyřadila. Od ledna by tím pádem měla začít platit norma, ve které je podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase několik desítek chyb a možná je i v rozporu s ústavou. Občanští demokraté podle slov předsedy poslaneckého klubu ODS Petra Tluchoře předloží svou žádost ještě dnes.
Odboráři zrušili demonstraci proti případnému odložení nového zákoníku práce. Příští sobotu tedy před Úřadem vlády protestovat nebudou. Na svém mimořádném zasedání o tom rozhodli předáci odborových svazů z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Odborového sdružení železničářů.
Nový zákoník práce začne s největší pravděpodobností platit v původním termínu, tedy už prvního ledna příštího roku. Současná vláda se sice snažila dojednat alespoň tříměsíční odklad, aby mohla odstranit chyby a nepřesnosti, které norma obsahuje. Odboráři to ale na dnešní mimořádné schůzce tripartity kategoricky odmítli.
Tripartita se v pondělí mimořádně sejde kvůli zákoníku práce, který má začít platit v lednu. Kabinet Mirka Topolánka navrhuje jeho odložení o rok. Pro jsou i zaměstnavatelé. Odbory naopak chtějí, aby kodex začal platit, jinak hrozí demonstrací.