Odbory žádají vládu, aby zvýšila životní minimum. Prozatím ne, říká Marksová

Odborům se nelíbí, že vláda nebude zvyšovat životní minimum. Podle předsedy konfederace odborových svazů Jiřího Středuly to považují za nevhodné a nerozumné. Životní minimum podle něj totiž neodpovídá skutečné hranici, kdy už člověk není schopný slušně přežít jeden měsíc.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Středula a Michaela Marksová Tominová

Josef Středula a Michaela Marksová Tominová | Foto: Filip Jandourek

Podle Josefa Středuly považují odbory skutečnost, že bylo životní minimum spojeno s minimální mzdou, za velmi nešťastné.

„Zvláště když minimální mzda je nižší a v hrubém vyjádření bude od ledna příštího roku činit 9200 korun. To je velmi špatná zpráva pro Českou republiku,“ zdůraznil Středula.

Přehrát

00:00 / 00:00

Odbory žádají vládu, aby zvýšila životní minimum. O tématu mluví předseda odborové konfederace Josef Středula a poslankyně Radka Maxová (ANO)

„Člověk pracující za minimální mzdu může klidně skončit a jít na úřad, kde dostane vyšší příspěvek od státu. To znamená, že ČR má pracující chudobu přímo upravenou v zákonech,“ dodal.

Odbory proto podle něj žádají ministerstvo práce, aby navrhlo zvýšení životního minima, které by mělo lidem stanovit minimální životní standard na vyšší úroveň.

Ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD), která se dnes zúčastnila jednání Rady ČMKOS, řekla, že zvyšování životního minima se nechystá. S premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) se zatím dohodla jen na finanční podpoře, která bude cílená na konkrétní skupiny lidí.

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb kromě bydlení. Je zvyšováno nařízením vlády. V současnosti jsou částky životního minima v korunách za měsíc: dospělý 3140, další osoby v domácnosti 2830, dítě do 6 let 1740, od 6 do 15 let 2140 a od 15 do 26 let 2450 korun.
Zdroj: MPSV

„Například na podporu školních obědů pro děti, jejichž rodiče na to nemají, nebo na cílenou podporu seniorů, kteří jsou v hmotné nouzi a už si nemohou přivydělat,“ vysvětlila.

„Věřím, že debata bude pokračovat, protože ne všichni lidé, kteří jsou závislí na životním minimu, si to zapříčinili vlastní vinou," dodala Marksová.

Navýšení by se podle Středuly týkalo o 180 korun měsíčně: „Což není žádná gigantická částka, ale pro lidi, kteří se v tomto pásmu pohybují, je každá koruna skutečně významná.“

Vláda by spíše měla podle poslankyně Radky Maxové (ANO) motivovat obyvatele k tomu, aby se aktivně zapojili do hledání práce: „Snažíme se zvyšovat minimální mzdu, aby se lidem v republice opravdu vyplatilo pracovat a nemuseli chodit na úřady a žádat o doplacení nějakých částek na živobytí.“

Grafický přehled sazeb životního minima od roku 1991 | Foto: ČTK

Veronika Sedláčková, Zuzana Petráňová, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme