V Česku se zvyšuje počet vlků. Odborník z Mendelovy univerzity Miroslav Kutal ale tvrdí, že pravděpodobnost přímého setkání vlka s člověkem je stále velmi nízká.
Podobný projev měl už v únoru i další republikán, senátor státu Minnesota John Jasinski. Americké orgány podle něj utratily tisíce dolarů za výcvik psů, kteří jsou s postupnou legalizací vyřazováni.
Tihle až dvacet centimetrů velcí plazi jsou poměrně vzácní. V žádné jiné zoologické zahradě v Česku je totiž nenajdete a v Evropě se jejich chovu věnuje jen pět zoologických zahrad.
V teráriu jsou se zmijí kameny, rostliny a suché seno. „Potřebujeme vytvořit takové prostředí, aby se v tom had cítil dobře, ale zároveň aby ho návštěvník aspoň někdy viděl,“ popisuje chovatel.
Zoologická zahrada v Liberci už přes dvacet let úspěšně chová vzácné takiny čínské. První pár tohoto zvířecího druhu přicestoval do Liberce z Číny v roce 2002.
Čechy s mrtvou medvědicí v autě zajistila policie ze Žiliny specializovaná na environmentální kriminalitu. Ve voze podle zveřejněných fotografií našla i loveckou pušku.
Za technologií stojí skupina vědců z jihokorejské Yonsei University. Ti navrhli rámec pro hluboké učení pro identifikaci jednotlivých psů pomocí vzorů jejich čumáků.
„Chovatelé mají nárok na finance, které mohou použít na péče o pastevecké psy nebo častější přehánění svých stád,“ vysvětluje Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Stádo divočáků vždycky vede nikoli samec, ale dominantní samice. Takzvaná pramatka je zakladatelkou stáda, které mohou tvořit dvě až tři generace jejích dcer.
Luskouni patří mezi nejpašovanější savce světa kvůli svým keratinových šupinám. Ročně je upytlačeno desítky tisíc kusů zvířat. V lidské péči jsou ale chováni jen v pěti institucích na světě.
„Po vyhodnocení dosud získaných informací zahájili policisté úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy,“ oznámila ves středu mluvčí chomutovské policie.
V Zoo Hodonín v neděli utekli tři šimpanzi z expozice do obslužné chodby a hrozilo, že se dostanou do areálu zoo. Pracovníci zahrady zařízení uzavřeli.
Dobrovolníci se ve válečném Donbasu starají nejen o civilisty, kteří tam stále zůstávají, ale také o opuštěná domácí zvířata, která už pomalu zdivočela.
To, co doložili vědci, zaujalo i badatele, kteří studují středověkou literaturu. Ukázalo se, že obrázky příšer v severské literatuře ze 13.století se nemusí vztahovat jen ke smyšleným příběhům.
Poznat pachatele podle lidské DNA už dnes není pro kriminalisty nic výjimečného. Věda je zavedla ještě dál. Při odhalování zločinu nově používají i DNA rostlin a zvířat.
Sloni žijí v přírodě v rodinných skupinách. Dřív s tím v zahradách nepočítali, slůňata posílali bez matek do světa. Teď se snaží to dělat chovat jinak, i díky tomu se daří slony v zajetí odchovávat.
Škody na lesních porostech se odhadují zhruba na čtyři miliardy korun. Životní prostředí není stav zvěře schopno unést, vznikají ekologické a ekonomické škody.
Vědci na tento druh ptáků tentokrát vyzkoušeli test, v jakém se osvědčili někteří šimpanzi. Ti se odmalička učí, jak se dají vybírat termiti v termitišti. U zvířat je to výjimečná dovednost.
U překvapení v podobě 120 netopýrů museli trochu improvizovat. „Narychlo jsme udělali papírové krabice s větracími otvory. Vybavili jsme je také kůrami a dalším materiálem," říká zooložka.
Nálezům prehistorických zvířat napomáhá tání věčně zmrzlé půdy vlivem klimatických změn. Vědci na ruském východě v uplynulých letech objevili mamuty, nosorožce srstnaté či mláďata lva jeskynního.
„Jsou tam lachtani Batul a Hýta, které daroval zoo Vlasta Burian a které nikde nemáme zachycené společně. Můžeme vidět zakladatele zoo, chovatele i dobové celebrity!“ říká současný ředitel Zoo Praha.
