Proti zákonu vystoupil v diskuzi před jeho schválením republikánský poslanec Brian Johnson. Ve svém příspěvku uvedl, že se především obává nákladů souvisejících se stažením psích pátračů jednotek K-9 ze služby.

Podobný projev měl už v únoru tohoto roku i další republikán, senátor státu Minnesota John Jasinski. Americké orgány podle něj utratily tisíce dolarů za výcvik psů, kteří jsou s postupnou legalizací ve státech USA vyřazováni. „To je velký problém, jedná se o obrovské náklady,“ uvedl Jasinski.

Samotný výcvik policejního psa stojí až 15 tisíc dolarů. Jeho součástí je testování vytrvalosti, obratnosti a přirozené agresivity. Poté následuje základní výcvik poslušnosti.

Psi postavení mimo službu často končí u svých psovodů, kteří si je adoptují. Tito domácí mazlíčci nedostávají žádnou penzi, některé organizace jim však v rámci svých fondů mohou financovat lékařskou péči.

Odchod psů „do důchodu“ ale naopak vítají někteří odborníci na trestní právo. Podle nich je totiž valná většina jejich útoků neodůvodněná. Dokazuje to například studie The Marshall Project z roku 2020.

Podle ní navíc téměř žádný z napadených nedržel žádnou zbraň a většina z nich byla podezřelá jen z nenásilných trestných činů. Oběťmi byli v několika případech i přihlížející.

Odpůrci argumentují i historií zapojovaní psů. Předchůdci psích jednotek K-9 byly v Americe nasazováni k pronásledování otroků a později k potlačení protestů za občanská práva v 60. a 70. letech. I v současné době jsou neúměrně často oběťmi psích zásahů právě občané černé barvy pleti, doplňuje server Vice News.

Anna Mikolandová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít