Opoziční strany se chystají předložit řadu pozměňovacích návrhů, k většině opatření mají totiž výhrady. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevyloučil, že některým z návrhů opozice koalice vyhoví.
Současná cena nafty je nejvyšší zhruba za poslední dva a půl měsíce. Podobně je na tom i benzin, který byl naposledy dražší na konci dubna. Pohonné hmoty v Česku minulý týden znovu zdražily.
„Nebudeme zvyšovat daně,“ říkali vládní představitelé ještě nedávno. Opoziční ANO za to kabinet pranýřuje, přitom i Babišovo hnutí některé daně zvyšovalo a Alena Schillerová chtěla spořit a neutrácet.
Kovanda si myslí, že nalézt úspory za 100 miliard korun pouze škrty a úsporami možné je. Připomíná, že ministr financí už například přišel s tím, že proškrtá desítky miliard na dotacích.
Reforma DPH je součástí vládního plánu snížit v příštím roce schodek státního rozpočtu minimálně o 70 miliard korun. Koaliční partneři chtějí o sazbách i přesunech DPH ještě jednat, opozice je proti.
Vyrovnání schodku státního rozpočtu vede vládu ke změně výšky DPH, daně z přidané hodnoty. Ekonomové Petr Janský a Martin Fassman dávají komentář k vládním krokům.
U daně z přidané hodnoty by hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek ocenil zásadní změnu, a to takovou, že by existovala pouze jedna sazba DPH.
Podle ekonoma Štěpána Křečka bude muset Česko do budoucna provést dramatické změny směrem ke konsolidaci veřejných financí tak, aby se vyrovnal strukturální schodek rozpočtu.
ODS neví, jak zkrotit rozpočtový schodek, a nedokáže se ani zbavit starých stereotypů, které v 90. letech razila jako pravicovou politiku, a to tak silně, až přešly do krve statisíců lidí.
Snížení dluhů, které pravicová koalice dlouho prosazuje, se prosazovalo škrtání, šetřením či zmrazováním. Tato šetření ale nebudou stačit, píše v komentáři Lukáš Jelínek.
Česku podle rady hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na tzv. dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na ni veřejné finance narazí až o rok později.
Čeká Česko biblických sedm hladových let? Jaký schodek státního rozpočtu si můžeme dovolit? Kam vláda nasměřuje investice a jak hodlá restartovat ekonomiku?
Vláda návrh na zvýšení spotřební daně obhajuje omezením dopadů účinků návykových látek na zdraví obyvatel. Mezi argumenty patří i to, že vzhledem k růstu příjmů jsou cigarety i alkohol dostupnější.
Rusové si za potraviny budou muset připlatit. Zdražení ale tentokrát nebude důsledkem ruského embarga na západní potraviny, ale starostmi vlády o zdraví národa, který prý jí hodně nezdravě. Vláda se chystá zvýšit spotřební daň na potraviny a nápoje, které neprospívají zdraví.
Řekové budou dál šetřit. Řecký parlament včera po bouřlivé desetihodinové debatě schválil nový úsporný balíček. Závisí na něm čerpání další části mezinárodního záchranného úvěru i setrvání země v eurozóně. Opozici se nepodařilo prokázat protiústavnost návrhu.
Šest poslanců ODS se postavilo proti vlastní vládě a odmítli hlasovat pro balíček daňových změn obsahující i zvýšení DPH. Podle analytiků i ostatních koaličních stran jde především o boj uvnitř ODS před blížícím se stranickým kongresem, mezi „rebely“ jsou totiž hlavně oponenti předsedy Petra Nečase.