Vyšším daním se nevyhneme, inspiraci hledejme na západ od nás
Nesměle, ale přece se u nás rozbíhá debata o daních. Doposud se politici soustředili na výdajovou stránku rozpočtu. Pravicová koalice si vytkla za cíl snížení dluhů a konsolidaci veřejných financí, takže se škrtalo, šetřilo, zmrazovalo. Jenže to nebude stačit.
Konec války na Ukrajině je v nedohlednu, uprchlíků může přibývat, energetická krize ještě nekulminovala a inflace dál šplhá nad patnáct procent.
A přestože se Fialův kabinet zaklíná, že lidem hodlá pomáhat jen cílenými, nikoli plošnými opatřeními, ve skutečnosti už připravuje pětitisícovku pro každé dítě i speciální energetický tarif pro domácnosti.
Za dané situace hrozí prohlubování rozpočtového schodku a ani prodej části státního majetku by nepomohl. Rostou požadavky armády, školství i sociální sféry. Kromě toho vláda uvažuje o odkupu elektráren, aby měla energetické odvětví pod kontrolou.
Ty tam jsou časy, kdy si ODS, ANO a SPD mohly dovolit odpískat superhrubou mzdu a zahrát si hru na ponechání více peněz v kapsách poplatníků. Toto gesto ročně připravilo rozpočet až o 120 miliard. Teď naopak koaliční politici přemítají, na čem se zahojit.
Aby to jejich voliči snáze chápali, vyrukoval lidovecký vicepremiér Marian Jurečka s termínem „válečná daň“. KDU-ČSL by ji uvalila na banky, Piráti a Starostové na energetické firmy. Vedle tohoto sektorového tance napadlo ještě ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) nachystat daň z nečekaného zisku, což je na konzervativce už hodně silná káva.
Kolem horké kaše
Všechny zmíněné nástroje však mají jednu věc společnou. Jsou myšleny jako mimořádné, dočasné a úvahy o nich provázejí omluvné výrazy.
Přitom takové Německo má nejvyšší sazbu firemních daní 31 procent. A v Rakousku daň z příjmu fyzických osob dosahuje až 55 procent.
Sektorová daň pro energetické firmy a vyšší zdanění těžby, popisuje plán pomoci domácnostem Richterová
Číst článek
Světová banka už v roce 2021 vyzvala země, aby zvážily zavedení daně z majetku, která by pomohla snížit nerovnost, doplnit státní rozpočty vyčerpané pandemickými záchrannými programy a obnovit sociální důvěru.
Skupina více než 100 miliardářů a milionářů zase představila výzvu „Nechte nás platit vyšší daně“. „Vlastenečtí milionáři“, jak si říkají, s nelibostí nesou, že extrémně bohatí nejsou v současnosti nuceni platit svůj podíl na celosvětové obnově hospodářství po pandemii.
Tato iniciativa se přitom spustila začátkem roku, ještě před válkou na Ukrajině i před vyšponováním cen energií.
U nás se však kolem úpravy daňového mixu našlapuje jako kolem horké kaše. A to i když většina populace, včetně střední třídy, je navyklá na širokou síť státem zajišťovaných veřejných služeb.
Chtělo to proto od Mariana Jurečky odvahu, aby v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo vyzval k diskusi o daňové progresi, jinými slovy o větším zdanění vyšších příjmů. I on sice zmínil omezenou platnost, leč když se džin jednou vypustí z láhve, těžko se do ní vrací.
Nevyhnutelný krok
Zastání se dočkal u Starostů a Pirátů. Ti už delší čas hovoří o komplexních změnách daňového systému, jen jim k nim chybí politická síla. Jurečka zato narazil u partnerů z koalice Spolu.
Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka společně kandidovali s programem slibujícím nezvyšovat daně. Jako by snad vládní partaje už dávno nemusely přehodnotit i jiné svoje plány a možnosti. Nesouhlasí ani opozice. Vždyť šéf ANO Andrej Babiš přišel z velkého byznysu a Okamurova SPD je proti všemu a všem.
Ekonomové však opakují, že úpravě rozpočtových příjmů se nevyhneme. Jde jen o její podobu.
Lidovecká představa je sice mlhavá, ale působí nejstandardněji. Chceme-li se ovšem srovnávat s evropským západem a ne s postkomunistickým východem…
Autor je politický analytik
Trumpovo imperiální fantazírování hraje na ruku Rusku a Číně
Jiří Pehe
Místo neziskovek bude státní TikTok
Tereza Zavadilová
Bezbranní v Trumpově světě
Petr Holub
Celník Trump bojuje proti kapitalismu
Jan Fingerland